Mezi širokou verejností je minimální mzda chápána jako nástroj k
potírání chudoby a zvyšování sociální rovnosti. Na príkladu
Spojených státu amerických bych rád ukázal, ze pravda je presne
opacná: minimální mzda chudým lidem /škodí/. Nejprve shrnu její
historii, poté uvedu teoretický argument, který následne ilustruji na
reálných datech.
V tzv. „Lochnerovém období“ v právních dejinách Spojených státu,
které se datuje priblizne 1897–1937, Nejvyšší soud USA pravidelne
zamítal pokusy státu uzákonit minimální mzdu, protoze to shledával
protiústavní, jelikoz to „omezovalo svobodu zamestnance urcit si cenu
své práce“. [1] Nejvyšší soud zpocátku odolával i pokusu F. D.
Roosevelta o zavedení celonárodní minimální mzdy, nez konecne povolil
a schválil Fair Labor Standards Act v roce 1938. V té dobe cinila v
dnešních hodnotách kolem $4 na hodinu a od té doby pohybuje od $3,5 v
roce 1950 do $10 v roce 1968. Nyní federální minimální mzda ciní
$7,25 na hodinu. [2]
Kazdá zamestnanecká smlouva je zalozena na tom, ze zamestnanec je
ochotný danou práci prijmout za jakoukoliv cenu vyšší nez /x/ a
zamestnavatel je ochotný zamestnance najmout za jakoukoliv cenu nizší
nez /y/. Pokud /x/ je menší nez /y/, pak zamestnavatel muze
zamestnance najmout za mzdu /m/ mezi /x/ a /y/[3]; taková smlouva se
vyplatí obema stranám. Jestlize se zavede hodinová minimální
mzda /M/, která je vetší nez nejaká mzda /m/, pak jsou dve moznosti.
Budto je /M/ stále menší nez /y/, pak porád existuje cena, za kterou
by zamestnavatel byl porád ochotný najmout zamestnance. Výsledek tohoto
prípadu by tedy bylo zvýšit mzdu zamestnanci. Pokud je
však /M/ vetší i nez /y/, pak uz se zamestnavateli nevyplatí
zamestnance najmout. Clovek tedy nebude zamestnaný a toto snízení
nabídky práce zvýší mzdu zamestnancum s vyššími mzdami.
Jaký efekt, popr. jaké další efekty, v praxi prevází? Realita mluví
jasne: minimální mzda chudým lidem škodí. Chudobu totiz nesnizuje
vyšší mzdy, ale predevším zamestnanost. Pouze 16 % lidí pod hranicí
chudoby melo práci na plný úvazek a 57 % nepracovalo vubec. Mezi
pracujícími lidmi je pouze 2,6 % chudých, mezi nepracujícími je to
19,9 %. [4] Statistiky ukazují, ze 10% zvýšení minimální mzdy snízí
zamestnanost priblizne o 1–2 % [5] [6], coz muze pripravit o práci
mnoho /stovek tisíc/ lidí. Není se cemu divit: 3,8 milionu
pracovníku, tedy celých 5,2 % pracovní síly, má mzdu rovnou nebo
nizší, nez je federální minimální mzda. [7] Jakékoliv zvýšení
minimální mzdy vázne riskuje, ze tito lidé budou propušteni nebo
nebudou zamestnáni noví.
Taková situace muze mít nicivé dlouhodobé dusledky. Práce za
minimální mzdu je totiz pro mnoho lidí „vstupní“ zamestnání.
Celou polovinu zamestnaných za minimální mzdu tvorí lidé ve veku
16–24 (v široké spolecnosti jsou zastoupeny v jedné petine). [8]
Lidem, kterí pobírali minimální mzdu, roste plat kolem 10 % rocne a dve
tretiny techto lidí vydelávají více nez minimální mzdu po jednom roce
své práce. [9] Lidé na míste získají zkušenosti a školení od
zamestnavatele, takze se zvyšuje jejich produktivita, a proto i jejich
mzda. Zákon o minimální mzde brání chudým lidem a mladým lidem
vstoupit na pracovní trh a tím je drzí v notoricky známé tzv. „pasti
chudoby“ (poverty trap). [10]
Minimální mzda ovšem kolikrát škodí i tem mezním pracovníkum,
kterým zvýší hodinovou sazbu. Pracovník má totiz pro zamestnavatele
klesající mezní uzitek, a tak kdyz se zvýší jeho hodinová mzda,
zamestnavateli se jiz nevyplatí ho najmout na tak dlouhou dobu. Výsledek
tedy bude více práce na polovicní úvazky a obecne méne pracovních
hodin nez puvodne. Pracovník bude mít sice vyšší hodinovou mzdu, ale
nebude moci vydelávat tak dlouho, jako drív, a rozhodne o dost méne, nez
by za tuto cenu byl ochotný. David Neumark, jeden z nejuznávanejších
odborníku na minimální mzdu, vypátral, ze tento efekt je tak silný, ze
zvýšení minimální mzdy ve skutecnosti v prumeru snízí plat
nízkopríjmových lidí. [11] Podniky casto na vyšší minimální mzdu
také reagují snízením jiných výdaju, napr. omezením pracovních
výcviku nebo zhoršením pracovního prostredí, popr. hledají zpusoby,
jak peníze získat zpet, napr. zpoplatnením (resp. zvýšením ceny)
nápoju nebo parkování. Výsledek je ješte menší prospech pro
zamestnance.
Ani u tech jednotlivcu na hranici minimální mzdy, kterým se její
zavedení vyplatí, se nedá mluvit o pomáhání chudým. Mezi lidmi
pobírajícími /minimální mzdu/ je pouze 20,5 % oficiálne chudých, v
porovnání s celými 12,6 % obecne ve spolecnosti. [12] U tech málo
nízkopríjmových lidí, kterým minimální mzda zvedne plat, jde
predevším o lidi z nizší strední trídy, kterí práve vstoupili na
pracovní trh a v budoucnosti mohou ocekávat výrazné prilepšení.
Skutecne chudí lidé jsou bez práce a kvuli minimální mzde bez ní
pravdepodobne zustanou.
Minimální mzda má i nekteré neprímé dusledky na chudé. Predevším
zvyšuje náklady podniku, coz se promítne do vyšší ceny zbozí, které
si tito lidé kupují. Vyšší náklady také snízí zisky firem, takze
se jich méne udrzí na trhu. Konzumenti tak prijdou o produkty, které by
si jinak mozná koupili, a také prijdou o práci lidé, kterí by jinak
byli zamestnáni. Tento celkový pokles ekonomické aktivity muze mít ve
výsledku ješte nicivejší dusledky, nez jsou ty prímé.
Proc tedy taková podpora pro minimální mzdu mezi širokou verejností?
Hlavním duvodem je podle me intelektuální chyba. Minimální mzda je
typický príklad toho, jak ty nejlepší úmysly mohou mít nechtené,
škodlivé dusledky. Ekonomická teorie má obcas neintuitivní poznatky:
kdo by zpocátku ocekával, ze zákon o vyšším platu chudých jim tyto
platy snízí?
Druhým duvodem podpory je, ze jsou zájmové skupiny, napríklad odbory,
kterým se minimální mzda vyplatí. Odbory casto sdruzují lidi, jejichz
práce je vhodným substitutem k práci levnejších zamestnancu.
Minimální mzda zkušeným a schopným odborárum eliminuje konkurenci ve
forme levných pracovníku, a tím zvyšuje poptávku po jejich práci.
Zároveň odborári mají dostatecné mzdy na to, aby jim minimální mzda
nesnízila zamestnanost nebo odpracované hodiny: pouze 2,1 % pracovníku
na minimální mzdu patrí k odborum, v porovnání s 12 % mezi všemi
zamestnanci. [13] Studie Davida Neumarka potvrzuje, ze zvýšení
minimální mzdy vede k vyššímu platu a vyšší zamestnanosti
odboráru. [14] Tento efekt sice bývá velmi malý; rozhodne dost malý na
to, aby minimální mzda zvýšila prumerný plat ve spolecnosti.
A zatretí, minimální mzda je vnímána jako ochrana chudých lidí pred
chamtivostí kapitalistu, proto její zaclenení do politického programu
na spolecnost dobre pusobí. Naopak hájení snízení ci zrušení
minimální mzdy je skoro politická sebevrazda: na kandidáta je
nahlízeno jako na lobbistu pro velké korporace, jako na cloveka, který
chce obohatit bohaté na úkor chudých. Je mozné, ze i odbory tomuto
vlivu podléhají: hlásají minimální mzdu, protoze chtejí a
potrebují, aby se lidem zdálo, ze bojují za „práva“ zamestnancu.
Zákon o minimálne mzde /není/ zákon o vyšších platech – takový
zákon neexistuje. Je to zákon, který/zamezuje/ vstup na pracovní trh
tem, které nikdo není ochotný najmout za více nez stanovenou hodinovou
sazbu. Toto zpusobuje nezamestnanost, která je vetšinou ekvivalentní s
chudobou a která se muze pohybovat skutecne v obrovských císlech,
vzhledem k tomu, kolik lidí minimální mzdu pobírá. Minimální mzda
také brání lidem v nabývání zkušeností prostrednictvím práce a
snizuje pocty odpracovaných hodin zamestnancu proti jejich vuli. Její
následky dále prostupují ekonomikou ve forme poklesu ekonomické
aktivity, a i u tech, kterým mírne prilepší – odborum – se nedá
mluvit o potírání chudoby v pravém slova smyslu. S ohledem na teorii i
fakta lze usoudit, ze minimální mzda nemá príznivé dusledky na
spolecnost, a uz vubec ne na velmi chudé lidi.
--------------------
[1] „History of the United States’ Minimum Wage“. Minimum-Wage.org.
[2] „Minimum wage in the United States“. Wikipedia.
[3] Ve skutecnosti hraje roli mezní uzitek a mezní náklady, ale to pro
tyto úcely není podstatné.
[4] Vedder and Gallaway, „Does the Minimum Wage Reduce Poverty?“.
Employment Policies Institute, tento údaj pochází z roku 1999, ale
nemáme duvod se domnívat, ze se moc zmenily uvedené pomery chudých
lidí.
[5] Neumark and Wascher, Minimum Wages.
[6] Sherk, „Raising the Minimum Wage Will Not Reduce Poverty“. The
Heritage Foundation.
[7] Lze pobírat méne nez minimální mzdu, nelegálne i legálne – k
minimální mzde existují výjimky, predevším pro studenty.
[8] „Characteristics of Minimum Wage Workers: 2011“. Bureau of Labor
Statistics.
[9] Even and Macpherson, „Rising Above the Minimum Wage“. Employment
Policies Institute, s. 4 a 5.
[10] Viz treba Neumark and Nizalova, „Minimum Wage Effects in the Long
Run“. National Bureau of Economic Research.
[11] Neumark, Schweitzer, and Wascher, „The Effects of Minimum Wages
throughout the Wage Distribution“. National Bureau of Economic Research,
s. 27.
[12] Sherk and Hederman, „Who Earns the Minimum Wage? Suburban Teenagers,
Not Single Parents“. The Heritage Foundation.
[13] Sherk, „Union Members, Not Minimum-Wage Earners, Benefit When the
Minimum Wage Rises“. The Heritage Foundation.
[14] Neumark, Schweitzer, and Wascher, „The Effects of Minimum Wages
throughout the Wage Distribution“. National Bureau of Economic Research,
s. 25–26.
--------------------
/Zdroje/
„Characteristics of Minimum Wage Workers: 2011“. Bureau of Labor
Statistics. url: http://www.bls.gov/cps/minwage2011.
Even, William and David Macpherson. „Rising Above the Minimum Wage“.
Employment Policies Institute. url:
http://epionline.org/studies/even_01-2000.pdf.
„History of the United States’ Minimum Wage“. Minimum-Wage.org. 2009.
url: http://www.minimum-wage.org/history.asp.
„Minimum wage in the United States“. Wikipedia. url:
http://en.wikipedia.org/wiki/Minimum_wage_in_the_United_States. Zalozeno na
statistikách Department of Labor a Bureau of Labor Statistics.
Neumark, David and Olena Nizalova. „Minimum Wage Effects in the Long
Run“. National Bureau of Economic Research. url:
http://www.nber.org/papers/w10656.
Neumark, David, Mark Schweitzer, and William Wascher. „The Effects of
Minimum Wages throughout the Wage Distribution“. National Bureau of
Economic Research. url: http://www.nber.org/papers/w7519.
Neumark, David and William Wascher. Minimum Wages. Cambridge,
Massachusetts, USA: MIT Press, 2008. 392 s.
Sherk, James. „Raising the Minimum Wage Will Not Reduce Poverty“. The
Heritage Foundation. url:
http://www.heritage.org/research/reports/2007/01/raising-the-minimum-wage-will-not-reducepoverty.
— „Union Members, Not Minimum-Wage Earners, Benefit When the Minimum
Wage Rises“. The Heritage Foundation. url:
http://www.heritage.org/research/reports/2007/02/union-members-notminimum-wage-earners-benefit-when-the-minimum-wage-rises.
Sherk, James and Rea S. Hederman Jr. „Who Earns the Minimum Wage?
Suburban Teenagers, Not Single Parents“. The Heritage Foundation. url:
http://www.heritage.org/research/reports/2007/01/who-earnsthe-minimum-wage-suburban-teenagers-not-single-parents.
Vedder, Richard K. and Lowell E. Gallaway. „Does the Minimum Wage Reduce
Poverty?“. Employment Policies Institute. url:
http://epionline.org/studies/vedder_06-2001.pdf.
↧