Svetoví lichvári se jiz dávno povazují za bohy. Rozhodli se postavit se
na roveň boha a zacali vytváret svuj penezne-financní svet z niceho,
vytváret peníze „z luftu“. Takze spolu s viditelným financním
svetem zacal vznikat i svet neviditelný, paralelní.
--------------------
Viditelný financní svet to jsou komercní banky, fondy, investicní
spolecnosti, centrální banky, ministerstva financí; jsou to financní
trhy (investicní, menové, úverové, pojištovací), financní nástroje
(dluhopisy, akcie, deriváty, další druhy cenných papíru) atd.
Viditelný financní svet je zachycován v ruzných zprávách,
oficiálních statistikách, je pod dohledem financních regulátoru,
parlamentu, revizních komor, médií, spolecenství expertu atp.
Fungování viditelného financního sveta se rídí ústavami, zákony,
mezinárodními dohodami.
O existenci neviditelného financního sveta prevázná vetšina lidí
vubec netuší. Jde predevším o tak zvaný stínový sektor
mezinárodního financního systému – financní instituce a financní
operace, které fungují pod pláštíkem daňových ráju a nespadají pod
dohled financních regulátoru (centrálních bank, ministerstev financí,
komisí pro cenné papíry atp.). O rozsahu stínového financního sektoru
lze jen spekulovat, protoze obyvatelé tohoto stínového sveta se
regulátorum nezodpovídají a ve statistikách odpovídajících
státních orgánu nefigurují. K obyvatelum tohoto sveta patrí
organizovaná zlocinná uskupení, spojená s drogami, obchody se
zbranemi, obchodem s otroky atp.
Nejde ani o „šedou“ ekonomiku, ale o „cernou“, ignorující
veškeré normy trestního práva. Její obrat, podle odhadu expertu,
dosahuje nekolika bilionu dolaru rocne… Mimo techto jsou ve stínovém
sektoru i ruzné struktury, které se v ilegalite neskrývají. Mnohé
z nich nepokryte nabízí fyzickým a právnickým osobám své ruzné
sluzby. Napríklad hedge fondy, zabývající se ruznými spekulacemi. Nebo
ctihodné banky, nabízející sluzby soukromého bankovnictví
(umístování prostredku klientu v jurisdikcích daňových ráju). Tyto
struktury se vlezle v médiích prezentují, jakoz i své pochybné
sluzby. Proste vypadávají ze sféry zákonné a financní kontroly,
nerídí se spolecenskými zákony a normami mezinárodního práva, ale
svými predstavami. Poslední financní krize byla velmi hluboká, široký
rozsah (prakticky celý svet) a výraznou dobu trvání mela práve díky
nabobtnalosti stínového financního sektoru (podle názoru mnoha expertu
tato krize ješte neskoncila, probehla jen její první „vlna“ (i)).
Neviditelný, ci paralelní, financní svet není omezen „stínem“.
Nekteré jeho cásti je mozné oznacit za tajné. Tajný financní svet je
pomerne mnohotvárný a v jeho celistvosti ho nezná nikdo. Predstavuje
soubor ruzných vztahu a dohod financního charakteru, které jsou
uzavírány v tajnosti, bez povedomí národu, parlamentu, oficiálních
financních orgánu a mezinárodních organizací. Nejevidentnejším
príkladem jsou tajné mezistátní dohody. Nekteré z nich se dnes staly
soucástí verejné domény (konkrétne financní dohody USA a Británie
s Nemeckem po nástupu Hitlera k moci). Ješte více existuje tajných
dohod mezi soukromými strukturami. Konkrétne treba banky tradicne
uzavíraly a nadále uzavírají kartelové dohody, coz je porušováním
antimonopolních zákonu. Stací si pripomenout skandál z r. 2012
týkající se tajného paktu mezi nejvetšími bankami, které
manipulovaly úrokovými sazbami LIBOR.
Do konkrétních tajných ujednání a dohod jsou zasveceni obvykle
jedinci. A nadbytecné nebo náhodné svedky odklízejí „zasvecenci“
bez zdráhání. Tento tajný svet financí se zacal vytváret jiz dávno.
Mel, a nadále má, obrovský vliv nejen na svetovou ekonomiku a
mezinárodní finance, ale také na politiku mnoha zemi a na mezinárodní
vztahy.
* * *
Na internetu jsou dnes ruzné materiály, týkající se tajných financí.
V nich jsou uvádena dve hlavní vzájemne propojená témata.
Prvním tématem je „cerné“ zlato. Tímto výrazem se rozumí zlutý
kov, který je v sejfech a sklepeních rady centrálních bank,
soukromých globálních bank a dalších organizací. Predpokládá se, ze
mnozství tohoto zlata mnohonásobne prevyšuje oficiální zásoby zlata
všech zemí sveta; samozrejme, ze toto „cerné“ zlato není
vykazováno v bilancích, ani ve statistikách, a jde o prísne tajné
zásoby (ii).
Druhým tématem jsou záhadné dluhopisy amerického ministerstva
financí a Federálních rezerv, pocházející z let mezi dvema
svetovými válkami. Senzacnost tohoto tématu posilují astronomické
cástky: nominále techto papíru je ve stovkách milionu dolaru, a
celkové cástky balíku nalezených dluhopisu ciní biliony dolaru.
Obe témata jsou znacne spletitá. Oficiální financní orgány, vcetne
Fedu a amerického ministerstva financí, zachovávají ohledne událostí
souvisejících s papíry a zlatem neviditelného sveta financí témer
totální mlcenlivost. Zde je krátká chronologie objevení se záhadných
papíru s mnoha nulami.
K prvnímu mne známému prípadu došlo pred deseti lety. Prišly s ním
britské noviny Independent 28. ríjna 2003 (iii), které informovaly o
nejakém britském soudním znalci Grahamu Halksworthovi, který se spolu
s Kanadanem Michaelem Slamajem (bývalým obcanem Jugoslávie) pokusil
„udat“ nekolik dluhopisu amerického ministerstva financí z r. 1934
v kanadské Imperiální komercní bance v Torontu v r. 2001. Oba byli
zadrzeni a následne se objasnilo, ze mají v drzení balík cenných
papíru v celkové hodnote 2,5 bilionu dolaru. Americké úrady sdelily,
ze tyto papíry jsou falešné. Prípad se projednával u londýnského
soudu, obzalovaní tehdy nejdríve pri soudním slyšení prišli s tím,
ze jde o tak zvané Morgenthauovy dluhopisy (iv). Dávali je do souvislosti
s „cerným“ zlatem, které americké financní úrady dostaly z Cíny
od Cankajška (v). Velký ohlas tento prípad ve svetových médiích
nezaznamenal.
Druhý prípad se objevil 3. cervna 2009. Místem událostí byla Itálie,
nevelká zeleznicní stanice Chiasso poblíz hranice se Švýcarskem.
Italská policie zatkla dva obcany Japonska, pokoušející se nelegálne
dostat pres hranici do Švýcarska americké dluhopisy v celkové hodnote
134 miliard dolaru. Podle údaju policie ukryli muzi cenné papíry ve dne
kufríku a byli zadrzeni behem prohlídky. Podezrelé osoby prevázely
celkem slozite 259 dluhopisu. Nominále deseti z nich cinilo 1 miliardu
dolaru, ostatních 249 melo nominále 500 milionu dolaru. Tomuto príbehu
se jiz dostalo široké pozornosti. Obsahuje mnoho podivného a
nepochopitelného. Konkrétne se zprvu objevila sdelení (z italské
strany), ze cenné papíry jsou skutecné a pravé, a pak následovala
informace (s odvoláním se na americké zdroje), ze jde o padelky. Dva
Japonci z príbehu zcela zmizeli.
Tretí prípad se objevil ve Španelsku, presne dva mesíce po zadrzení
dvou Japoncu v Chiasso. Informace o této události byly na rozdíl od
predešlého prípadu velmi skoupé. Mluvilo se o krádezi a konfiskaci
cenných papíru v hodnote 1,64 bilionu dolaru španelskými úrady. Ve
španelských médiích byly oznaceny za „zástavu Federálních
rezerv“.
Ctvrtý prípad, který se objevil pred rokem, je nejvetším a
nejhalasnejším. Jako první o tom informovala agentura Associated Press
17. února 2012, která prišla se zprávou o zkonfiskování cenných
papíru v jedné švýcarské bance (v Zurichu) v hodnote 6 bilionu
dolaru. Název banky pritom uveden nebyl. Z nejakého duvodu vedla operaci
zajištující tyto papíry na území Švýcarska italská policie. Brzy
se objevily nekteré podrobnosti. Konkrétne média uvedla, ze papíry byly
emitovány v r. 1934. Do Švýcarska se dostaly v r. 2007 z Hong Kongu.
Pozoruhodné je, ze média nazývala tyto cenné papíry ruzne:
„americké dluhopisy“, „dluhopisy amerického ministerstva
financí“, „dluhopisy Fedu“, „pokladnicní poukázky“. Velké
neshody byly i u dalších vecí: napríklad nominále papíru se
v ruzných zdrojích pohybovala od 100 milionu do 1 miliardy dolaru.
Americké úrady durazne sdelily, ze nález v Zurichu je jen hromada
falešných papíru.
Výše uvedené události jsou doplňovány informacemi, souvisejícími
s historií objevení se „cerného“ zlata a jeho zásobami
v soucasnosti. A také pikantními informacemi o obzvláštním zájmu
amerických tajných sluzeb o tyto „falešné“ papíry. Americké
zvláštní sluzby (predevším CIA) organizovaly pátrání po drzitelích
predválecných dluhopisu a operace konfiskací techto papíru. Takze
reditel vydavatelství Dandellion Books Carol Adler jiz pred témer 10 lety
(31. ríjna 2003) na stránce Rense.com zverejnil tiskové prohlášení,
ve kterém se informovalo o kontaktu s insiderem CIA, který mluvil o
„okultní ekonomice“ a o operaci vyhledávání a konfiskování
papíru (vi).
Pokusíme se v tomto obrovském a nepruhledném proudu informací
zorientovat a vyhodnotit, nakolik lze skutecne verit oficiálním
prohlášením amerických úradu ohledne toho, ze tyto papíry s mnoha
nulami jsou zfalšované.
-Odkazy-
· (i) Více podrobností o „stínovém“ sektoru mezinárodních
financí viz V. J. Katasonov, „Cerné díry“ svetové ekonomiky,
stránka Fondu strategické kultury (23. a 25. 1. 2013); V. J. Katasonov,
Šokující údaje o svetovém bankovním byznysu, dtto (1. 2. 20136); V.
J. Katasonov, Globální narkomafie a banky, úvod do tématu, dtto (3. 10.
2012)
· (ii) Viz V. J. Katasonov „Cerné“ zlato „draku“ a americký Fed,
Fond strategické kultury, (7., 8. a 10. 12. 2012)
· (iii) Paul Vallely, Who wals to be trillionaire?, Independent 28. ríjna
2003
· (iv) Papíry byly pojmenovány po Henrym Morgenthau ml. (1891-1967),
který byl americkým ministrem financí v letech 1934-1945 (tj.
v období, kdy byl prezidentem F. D. Roosevelt)
· (v) Podrobnosti viz Jevgenija Andrejeva, Vec Podvodu ve výši 2,5
bilionu dolaru, Jezednevnik 2000, 19.9. 2003
· (vi) Toto vydavatelství informovalo o príprave vydání knihy, ve
které mel tento insider mluvit o podrobnostech aktivit amerických
tajných sluzeb pri odhalování „tajných“ dluhopisu. Nicméne
necekane zemrel a rukopis knihy záhadným zpusobem zmizel
(/pokracování/)
http://zvedavec.org/komentare/2013/02/5360-paralelni-financni-svet-i.htm
↧