KLDR prodala Cíne více, nez dve tuny zlata, za coz vyinkasovala 100
milionu USD. Jihokorejský list Coson Ilbo, který zprávu zverejnil,
poznamenává, ze dokonce i v tech nejtezších casech Pchjongjang
prodávat zlaté rezervy odmítal.
V Minulosti KLDR sahala k pomerne exotickým zpusobum získávání tvrdé
meny. Hlavní duraz byl kladen na odvody, které museli odevzdávat
všichni severokorejští obcané, kterí pracují v zahranicí. Od
diplomatu az po zamestnance v zemedelství nebo ve stavebnictví. Krome
toho, zahranicní HSP informovaly o tom, ze Pchjongjang pomerne dobre
vydelával na etnických Korejcích, kterí se chteli setkat se svými
príbuznými, zijícími v KLDR. Za toto setkání KLDR inkasovala rozhodne
ne symbolickou cástku nekolika tisíc USD za osobu.
Na pozadí výše uvedeného, je prodej zlata opatrení bezpodmínecne
trzní. Pozornost na sebe upoutal díky velkému objemu operace a spechu,
se kterým byla realizována. Podle informací zdroju Coson Ilbo prodává
KLDR nejen zlato, které bylo vytezeno od prosince minulého roku, kdy
zemrel vudce zeme Kim Cong Il, ale také zlato ze státních rezerv a
zlato, které bylo odkoupeno od obyvatelstva.
Jak píše Coson Ilbo, jedním z dulezitých duvodu cerpání státních
valutových rezerv KLDR byly velké výdaje na dubnové oslavy stoletého
výrocí narození Kim Ir-sena. Velké mnozství penez pohltil program
vývoje dálkové balistické rakety, jejíz start však byl nakonec
neúspešný.
Hlavním duvodem prodeje zlatých rezerv však je obecne prudké zhoršení
celkové ekonomické situace v Severní Koreji v souvislosti s zivelnými
pohromami a s vyostrením vztahu se Soulem. Jizní Korea po incidentu s
korvetou Cchonan s Pchjongjangem prerušila ekonomické styky,
poznamenává expertka z Institutu Dálného Východu RAV Ludmila
Zacharova:
/Informace o tom, ze KLDR prodala Cíne tak velký objem zlatých rezerv
není nijak udivující. KLDR se nedostává valutových rezerv k tomu, aby
mohla nakupovat energetické suroviny a potraviny. Po prírodních
pohromách, ke kterým v zemi došlo – tajfunum a povodním, se situace
ješte více zhoršila. Severní Korea uz dva roky sleduje kurs masivního
prodeje nerostných surovin, a to predevším svému nejvetšímu
obchodnímu partnerovi, Cíne./
Cína má o doplnení zlatých zásob znacný zájem. Peking nakupuje zlato
a zlaté doly po celém svete: od Venezuely az po KLDR. Pro Peking má
nákup zlata od KLDR, s velkou pravdepodobností, nejen ekonomický, ale
také politický smysl. Cína, jakozto nejvetší donor Pchjongjangu se
snazí zamezit obrovské spolecensko-ekonomické krizi poblíz svých
hranic. Krome toho, ekonomické reformy, které, podle nekterých
informací Kim Cong-un zahájil, budou mít jen stezí rychlý efekt. A do
té doby bude severokorejské vedení muset látat díry ve státním
rozpoctu. Pchjongjang, který vlastní významné zásoby zlata (od 1.000
do 2.000 tun), tak bude „zlutým kovem“ zrejme i nadále zásobovat
trh.
/Zdroj: [LINK: http://czech.ruvr.ru/2012_10_31/93079836/] czech.ruvr.ru/
↧