Divadlo s názvem „Audit zlatých rezerv USA“

Téma zlatých rezerv USA dnes pretrásají všichni. Existencí nebo neexistencí tohoto zlutého kovu v trezorech a sklepeních amerických depozitáru se dnes zabývají jak v samotných Spojených státech, tak mimo jejich hranice. Jiz mnoho let americký kongresman Ron Paul usiluje o kompletní audit oficiálních zlatých rezerv USA, které jsou od r. 1934 evidovány v bilanci ministerstva financí, avšak je to extrémne spletitá zálezitost. -------------------- -Pochybnosti ohledne oficiálních zlatých rezerv USA- Prevázná cást oficiálních zlatých rezerv se musí nacházet v depozitári Fort Knox, který byl pro tyto úcely zvlášt vybudován pred druhou svetovou válkou. Tam svezli z celé zeme zlato, které na príkaz prezidenta Franklina Roosevelta odevzdaly právnické a fyzické osoby státu za cenu 20 dolaru za trojskou unci. Vetšina zlata tam prišla z bank, patrících do Federálního rezervního systému, a banky obdrzely tak zvané zlaté certifikáty, které se zacaly objevovat v jejich bilancích. Nekterí toto oznacují za vynucený odkup zlata. Avšak ve skutecnosti šlo o konfiskaci zlata. Po dokoncení této operace byla cena zlata zrevidována a navýšena na 35 dolaru za unci. Normální kontroly amerických zlatých rezerv neprobíhají jiz od pocátku 50. let. Probehly jen nekteré namátkové kontroly. Po zavrení „zlatého okna“ na pocátku 70. let (ukoncení zlatého krytí dolaru) bylo prijato rozhodnutí o kontrole zlatých rezerv. Nejaké cástecné kontroly probehly v letech 1974-1986, ale pak byly pod tlakem generálního inspektora ministerstva financí ukonceny. V posledních 10-15 letech se nejen v USA, ale i v dalších zemích stále casteji pochybovalo o tom, ze ve „zlaté truhlici“ americké státní kasy je vše v porádku. Verzí je hodne: 1. Zlato amerického ministerstva financí je fyzicky na svém míste, ale protoze bylo casto predmetem ruzných ujednání (napríklad se pouzívalo jako zástava), tak v soucasné dobe ministerstvu nepatrí. 2. Zlato z oficiálních rezerv jiz fyzicky v depozitárích není (aspoň v plném mnozství, ve kterém je uvádeno v evidenci ministerstva financí). Bylo odtud odvezeno v dusledku prodeju, leasingových a úverových operací. 3. V depozitárích jsou hromady cihel, jejichz pocet odpovídá evidenci ministerstva financí, ale jde zcela nebo cástecne o cihly z falešného zlata. Kvuli utajení nezákonného zcizení zlata byly pravé cihly vymeneny za cihly z wolframu. 4. Zlato z oficiálních rezerv jiz nepatrí ministerstvu financí, vrátilo se do bank (odkud bylo vzato v 30. letech). Americká vláda se zadluzila u bank patrících do Federálních rezerv, dosti znacne, takze aby splatilo cást tohoto dluhu, zaplatilo ministerstvo veritelum zlatem. Mnozí kritici Fedu zdurazňují, ze Federální rezervy a americké ministerstvo financí jsou spojené nádoby, a ze oficiální zlaté rezervy patrí státu jen formálne, ale fakticky jsou ve správe banksteru. -Americký kongres pozaduje audit zlata- Ti, kterí se zacali dozadovat kontroly stavu amerických zlatých rezerv, pusobí na dvou krídlech – trvají na auditu jak Federálních rezerv, tak ministerstva financí. Útoku na krídlo „Federálních rezerv“ bylo po první vlne financní krize nekolik. V polovine 2012 dolní komora amerického kongresu podporila návrh zákona o úplném auditu Federálních rezerv. Nicméne to dodnes nebylo schváleno, protoze v senátu mají bankéri mnoho spojencu, kterí mají duvody zdrzovat prijetí tohoto zákona a bránit auditu. Nebot muze vyplavat na povrch jejich tajná spolupráce s ministerstvem financí u nezákonného pouzívání zlatých rezerv, vcetne tajného poskytnutí úveru ve výši 16 bilionu dolaru Federálními rezervami nejvetším americkým a zahranicním bankám v období poslední financní krize. Podle názoru nekterých kritiku Fedu odhodily financní orgány USA v poslední dobe veškerou opatrnost a jiz se nesnazí svým nezákonným operacím zajistit duvernost… Jen jeden príklad. V letech 2004-2005 americké ministerstvo financí uvádelo ve své evidenci zlaté rezervy v hodnote 10,924 milionu dolaru (v USA se doposud oficiální zlaté rezervy oceňují v cene z r. 1973, rovnající se 42 dolarum za trojskou unci). Ale v konsolidované bilanci Federálních rezerv byla u polozky „zlaté certifikáty“ uvedena cástka 11,036 milionu dolaru. Tak by to být nemelo, hodnota zlatých rezerv musí odpovídat hodnote „zlatých certifikátu“. Vzniklý nesoulad ve výši 112 milionu dolaru znamená porušení zákona o zlatých rezervách. Prestoze to v r. 2006 financní orgány (zrejme po zaregistrování své chyby) uvedly do souladu, zustal pocit, ze banksteri provádí nezákonné operace se zlatem. Ron Paul se pokoušel objasnit všelijaká „zlatá tajemství“ Federálních rezerv, interpeloval tuto organizaci a vyšetroval predstavitele Fedu. Konkrétne v cervnu 2011 byl do amerického kongresu predvolán Scott Alvarez. Bylo mu polozeno nekolik otázek, týkajících se zlata. Alvarez odprísáhl, ze od r. 1933 nemají banky Fedu ani jednu unci zlata. Ron Paul projevil ohledne „zlatých certifikátu“ zvedavost: jedná se o úpisy, poskytující bankám právo vyzádat si a dostat od ministerstva zlato? Alvarez nedokázal srozumitelne odpovedet, co tyto „zlaté certifikáty“ jsou, pouze rekl, ze jde o „úcetní papíry“, které se objevují v bilancích bank. Dotazy a vyšetrování podobného rázu situaci u zlata nijak nevyjasnily. Proto se Ron Paul zacal dozadovat prístupu auditoru do „zlatých sklepu“ ministerstva. Temito „zlatými sklepy“ je Fort Knox. Ale nejen. Od urcité doby je cást zlata ministerstva umístována i v dalších depozitárích na území USA – ve West Point, v Denveru, ve sklepeních rady clenských federálních rezervních bank. Toto zlato je obcas zkrácene nazýváno „ostatní menové zlato“. Predmetem zvláštního zájmu je zlato, nacházející se v úschove Federální rezervní banky New York. Podle nekterých údaju se práve tam nachází prevázná cást „ostatního menového zlata“. Pokud zlato ve Fort Knox podléhalo byt pouze cástecným kontrolám, tak do „zlatých sklepení“ newyorského Fedu auditori vubec nikdy nenahlédli. Jednou ze senzací loňského roku bylo rozhodnutí amerických úradu provést audit v techto „zlatých sklepeních“. -Tajemství sklepení se zlatem na Manhattanu- Zlatý depozitár newyorského Fedu má priblizne stejnou kapacitu, jako Fort Knox. Nachází se na Manhattanu, nekolik pater pod zemí. Podle verejne dostupných údaju je ve sklepeních newyorského Fedu zlato z desítek zemí sveta, v celkovém mnozství 216 milionu uncí. To odpovídá 22% oficiálních svetových zlatých rezerv. Tam bylo ulozeno také zlato amerického ministerstva financí, které melo podléhat kontrole. Všichni netrpelive cekali na výsledky tohoto auditu. V amerických médiích se objevily informace, ze kontrola byla provedena v zárí 2012. Nicméne ubehlo zárí, ríjen, listopad, prosinec… Americké ministerstvo financí o výsledcích této kontroly nic nezverejnilo. Prodlení se stalo zlovestným. Oleje do ohne prilili Nemci, kterí zacali durazneji trvat na svém pozadavku vrácení cásti svých zlatých rezerv, uschovaných ve sklepeních téhoz newyorského Fedu. Takze nakonec, v lednu 2013, se dlouho ocekávaná zpráva ministerstva financí o provedené kontrole objevila. Toto je její celý název: Audit Report. Audit of the Department of the Treasury’s Schedule of United States Gold Reserves Held by Federal Reserve Banks as of September 30, 2012. Office of Inspector General. Department of the Treasury. – Wash., D.C., January 4, 2013. Všichni specialisté se vrhli do zkoumání tohoto dokumentu. A co tam odhalili? No zhruba toto: 1. Celá zpráva se vešla na 14 stran. 2. Ze 14 stran obsahuje 13 stran informace, které s provedeným auditem nijak nesouvisí. Tedy titulní stránka s obrázkem, stránka s obsahem, stránky s výňatky z amerických zákonu vysvetlujících pravidla provádení auditu, a také objasňujících, co je to ministerstvo financí. 3. Výsledky samotného auditu najde ctenár na pouhé jedné stránce. Zaprvé, ukazuje se, ze samotná kontrola probehla behem jednoho jediného dne – 30. zárí 2012. Zadruhé, je nám sdelováno, ze v depozitári newyorského Fedu se nachází 99,98% veškerého „ostatního menového zlata“. Zatretí, je uvedeno mnozství zlata nacházejícího se v depozitári newyorského Fedu v trojských uncích, a také ve financním vyjádrení – v cene z r. 1973 a v aktuální cene (k 30. 9. 2012). Tedy (po zaokrouhlení) 568 milionu dolaru, resp. 23,892 milionu dolaru. A ve váhovém ekvivalentu 466,57 tun. Nic víc v tomto dokumentu není. Nazvat akci provedenou 30. zárí 2012 „auditem oficiálních zlatých rezerv USA“ nelze ani náhodou, dokonce ani má-li clovek velkou predstavivost. Duvody pro takové tvrzení jsou dostatecné, a zde jsou nekteré z nich: 1. Neprovádeli to zádní nezávislí auditori. Ministerstvo financí kontrolovalo samo sebe. 2. Nedošlo k zádné kontrole dokumentu. Auditované zlato mohlo být napríklad zastaveno nebo opakovane zastaveno. 3. Aby bylo mozné tvrdit, ze ve sklepeních newyorského Fedu je 99,98% „ostatního menového zlata“, musely by být zkontrolovány všechny depozitáre, obsahující „ostatní menové zlato“. Patrne se tento tak zvaný „audit“ omezoval jen na informace poskytnuté newyorským Fedem a dalšími depozitári o mnozství deponovaného zlata. Dokonce i kdyby se úredníci amerického ministerstva financí 30. zárí 2012 neomezovali pouze na získání zpráv a skutecne se do sklepení depozitáre na Manhattanu vydali, mohli tam spatrit jen lesknoucí se predmety oznacené jako „zlaté cihly“, i kdyz mohlo jít jen o pozlacený wolfram. A na konci své návštevy úredníci na kalkulacce prepocítali cenu zlata podle aktuální trzní ceny. Takovéto príjemné exkurze jsou nyní ve svete financí nazývány „auditem“. Aby provedenému „auditu“ dodala punc duveryhodnosti, uvedla americká média i detail, ze bylo „vrtáno“ do zlatých cihel ve sklepeních newyorského Fedu. Byl uveden i pocet navrtaných cihel, a dokonce se uvádelo, ze v nekolika byl obsah zlata dokonce vyšší, nez pozaduje norma. V dusledku „auditu“ se prý podarilo zrevidovat údaje a navýšit zlaté rezervy USA o nekolik uncí! Nicméne výroky tohoto druhu mohu zaradit jen do kategorie novinárských báchorek, protoze v oficiální zpráve amerického ministerstva financí není dokonce ani náznak toho, ze by byla provádena fyzická kontrola zlata. Seriozní experti na zlato ohodnotili zprávu o „auditu zlata“ priblizne stejne. Známý specialista na zlato James Turk napsal: „Nechci pouzívat slovo „audit“, protoze to je proste výsmech tomu, co znamená skutecný audit… zádný audit zlata neprobehl… Jen se podívali do „registracního seznamu ministerstva financí“… Tudíz se jen koukají na úcetní dokumenty a ríkají: „Ano, v dokumentech je uvedeno, ze veškeré zlato je na míste“.“ Shrnutí Jamese Turka: „Skutecne jsem rozladen, protoze jsem si myslel, ze probehlo neco zajímavého, ale ve skutecnosti je to všechno jen odpad. Velká média to hlásala proto, aby oklamala lidi (a zeme) a donutila si je myslet, ze zlato je na míste…“ Pripomenu, ze mezi událostí oznacenou jako „audit“ a zverejnením zprávy o této události ubehly více nez tri mesíce. Podle všeho byla tak dlouhá prodleva vyvolána tím, ze americké ministerstvo financí a vedení Fedu musely dospet ke „konsensu“ ohledne toho, jakým zpusobem predlozit tento proslulý „audit“ verejnosti. Podle všeho, po dlouhých sporech, se shodly na zásade „lepší neríct, nez ríct príliš“. Uvádené popisování „auditu zlata“ je jen jedním z posledních príkladu toho, jak banksteri verejnost oblbují. S kazdým dalším prípadem to delají ješte s vetším cynismem a s ješte vetší drzostí. [LINK: http://www.fondsk.ru/news/2013/03/07/spektakl-pod-nazvaniem-audit-zolotogo-zapasa-usa-19421.html] Спектакль под названием «ÐÑƒÐ´Ð¸Ñ‚ золотого запаса США» vyšel 7. brezna na Fondsk.ru. Preklad Zvedavec. http://zvedavec.org/komentare/2013/03/5403-divadlo-s-nazvem-audit-zlatych-rezerv-usa.htm