Všichni jiste máme v zivé pameti, co se nedávno událo na Kypru –
tamní vláda na pozadavek Evropské unie provedla menovou reformu a
znárodnila svým obyvatelum cást úspor. Je zcela evidentní, ze vzhledem
k deravým státním rozpoctum a neschopnosti státu omezit své výdaje
budou tyto scénáre pravdepodobne pricházet casteji a po celé Evrope.
Jedním zpusobem (samozrejme ne jediným), jak se této krádezi za
bílého dne bránit, je napríklad anonymní elektronická mena, jejímz
neznámejším príkladem je práve Bitcoin. Tento clánek by mel slouzit
jako základní pruvodce problematikou Bitcoinu – mel by nastínit, o co
se jedná, jak funguje a jak ho pouzívat.
Bitcoin je zcela virtuální mena – není nicím krytý a nemá zádnou
fyzickou podobu. Jedná se proste o sekvenci nul a jednicek v pocítaci.
Transakce probíhá, strucne receno, tak, ze pokud chce Alois zaplatit
Bretislavovi 1 bitcoin (BTC), tak proste na pocítaci napíše „Já,
Alois, tímto prevádím na Bretislava 1 BTC,“ následne tuto zprávu
digitálne podepíše [1], a nakonec ji pošle Aloisovi. Alois tak
stoprocentne ví, ze Bretislav na nej skutecne 1 BTC prevedl, a muze ho
utratit – bez starostí, protoze má dukaz, ze je jeho, a nikoliv
Aloisuv.
To nicméne nebrání Aloisovi, aby to samé provedl znovu – mohl by
stejným zpusobem prevést 1 BTC treba na Cecila a takto to opakovat do
nekonecna. Bitcoiny existují pouze jako informace v pocítaci, proto se
zdá, ze je teoreticky mozné je neomezene vytváret a utrácet.
To ale není pravda, protoze zde existuje ješte jedna zábrana. Zmínená
podepsaná zpráva „Já, Alois, tímto prevádím na Bretislava 1 BTC,“
totiz není zaslána pouze Bretislavovi, ale je zaslána všem úcastníkum
Bitcoin síte. Všichni tito úcastníci si transakce všech ostatních
uzivatelu ukládají ve svém pocítaci (tedy i vy máte v pocítaci
historii všech transakcí na celé Bitcoin síti). U kazdého bitcoinu je
tak v podstate vedena evidence, k jakému úctu v danou chvíli patrí a
kdo ho muze utratit. Díky tomu muze komunita uzivatelu velmi snadno pri
obdrzení kazdé zprávy o kazdé nové transakci overit stav úctu
platícího klienta, zda bitcoiny, které chce utratit, skutecne vlastní.
Pokud je vše OK, clenové síte transakci uznají, pridají ji na konec
transakcní historie, kterou si vedou, a vyrozumí o tom Aloise i
Bretislava. Tím je transakce overena a Bretislav jiz muze být plne
spokojen, protoze krome digitálne podepsané zprávy od Aloise, která
ríká, ze na nej prevádí 1 BTC, má rovnez vyrozumení od uzivatelu
síte, ze s touto transakcí souhlasí a ze Alois skutecne daný 1 BTC mel
a nyní ho uz nemá.
Kdyby se Alois pokusil o podvod a chtel utratit bitcoiny, které nemá,
komunita by to snadno poznala a tuto transakci by neuznala. V podstate by
se jednalo o tisk penez se všemi prerozdelovacími dusledky, coz
pochopitelne není v zájmu nikoho s výjimkou podvodníka samotného.
Daná transakce by nebyla zapsána do transakcní historie vedené u
kazdého uzivatele a neexistovala by. Cecil by se mohl do krve hádat, ze
má od Aloise digitálne podepsaný príkaz o prevodu 1 BTC na nej, ale
nikdo by ho neposlouchal, protoze se jedná o 1 BTC, který Alois vubec
nemel, a proto ho nemohl na nikoho prevést.
V predchozích trech odstavcích jsme se dopustili velmi drastického
zjednodušení, protoze nemáme prostor pro detailní popis celého
procesu. Ve skutecnosti se informace o probíhající transakci nerozešle
všem, ale jen tem uzivatelum, kterí se na overování specializují
(bezný uzivatel nemá zájem propujcovat svuj výpocetní výkon) a jsou
za to placeni poplatkem, který je ovšem pro koncového uzivatele zcela
zanedbatelný. Jimi overené transakce a aktualizované soubory s
transakcní historií se pak rozešlou zbytku uzivatelu prumerne kazdých
10 minut. Systém je navrzen tak, ze kdyby chtel overující uzivatel
podvádet a vnutit komunite svojí „cinklou“ verzi transakcní
historie, musel by mít silnejší pocítac, nez všichni slušní clenové
dohromady). Tolik ve strucnosti; pokud vás to zajímá, doporucuji [LINK:
https://en.bitcoin.it/wiki/Introduction] wiki-stránky Bitcoin.
*Je to jednoduché*
Zní to slozite (a slozité to je), ale uzivatel nic z toho nemusí rešit.
Bezný uzivatel má na pocítaci klientský program, který vše delá za
nej. Takze kdyz se v síti objeví nekolik nových aktualizovaných souboru
s transakcní historií, program si automaticky zjistí, který z nich
vyhovuje kritériu nejvyššího výpocetního výkonu (soubory s historií
jsou konstruovány tak, aby se informace o výkonu dala spolehlive zjistit,
více viz zmínené wiki-stránky), a ten si stáhne (a to samé udelají
všichni ostatní uzivatelé). Ze to tak program delá, si muze kdokoliv,
kdo rozumí programování, overit, protoze klientský program je
open-source.
Stejne tak, pokud provádíte transakci, tak pouze zadáte platební údaje
vcetne císla úctu protistrany a program uz se sám postará o digitální
podpis a rozeslání transakce k overení komunite. Po úspešném overení
vás o nem automaticky vyrozumí, stejne tak jako protistranu. Z pohledu
uzivatele je tedy placení a prijímání bitcoinu jednoduché, dokonce
jednodušší nez dnešní bezný internet banking.
*Jak bitcoiny vznikají*
Mozná se ptáte, kde se vzaly existující bitcoiny, jak vznikly nebo
kolik jich je. Odpoved je, ze bitcoiny vznikly pomocí tzv. „tezení“.
Co tím myslíme? Uz jsme si rekli, ze kazdý bitcoin je proste série
jednicek a nul v pocítaci. To je sice pravda, ale je zde ješte jedna
skutecnost: klientské programy jsou naprogramovány tak, aby prijímaly
jen takové jednicky a nuly, které splňují urcitá kritéria. Takovým
kritériem muze být treba to, ze daná sekvence nul a jednicek musí mít
na zacátku tri jednicky. To je jen pro predstavu – ve skutecnosti jsou
ta kritéria mnohem slozitejší a jsou navrzena tak, aby bylo nutné
vynalozit pomerne velké mnozství výpocetního casu (a tedy i elektrické
energie) na nalezení kombinace, která kritérium splňuje. I zde platí,
ze klientský program snadno a automaticky muze toto kritérium overit a
automaticky prijmout jen vyhovující bitcoiny. Tím je zaruceno, ze
platný, komunitou uznávaný bitcoin muze vytvorit jen nekdo, kdo venoval
svuj pocítac a elektrickou energii na splnení této matematické úlohy
– tak jako tezar zlata musí vynalozit náklady, aby zlato vytezil a
pustil do obehu.
Zmínená matematická úloha i hodnota bitcoinu, kterou je tezar odmenen
za její vyrešení, jsou zároveň navrzeny tak, aby bylo mozné vytezit
jen konecné mnozství bitcoinu, které je konkrétne cca 21 milionu). S
kazdým dalším vytezeným bitcoinem je odmena menší, takze náklady na
tezbu jsou relativne cím dál vetší. Díky tomu si muzeme být jisti, ze
se rust mnozství bitcoinu v obehu zastaví nejpozdeji na císle 21
milionu, ale nejspíš ješte dríve, protoze v urcitou chvíli bude tezba
nových bitcoinu sice mozná, ale príliš nákladná vzhledem k jejich
hodnote. V soucasné dobe je vytezena asi polovina bitcoinu, v
následujících letech se tedy stále bude jednat o inflacní menu,
nicméne ta inflace bude neustále zpomalovat, a navíc je kompenzována
rostoucí poptávkou po bitcoinech. Proces je nastaven tak, ze v roce 2030
bude vytezena drtivá vetšina bitcoinu.
*Jaké jsou výhody?*
Výhody jsou nasnade:
*Zádná centrální autorita* (nejen státní, ale ani soukromá), tedy
zádné nebezpecí podvodu ani tisku penez. Neexistuje zádný server, na
kterém by Bitcoin fungoval. Jedná se proste o decentralizovanou sít
jednotlivcu a všechna výše zmínená pravidla si vynucuje kazdý
uzivatel tím, ze pouzívá program, který je má v sobe naprogramována.
Kazdý klientský program je nastaven tak, aby uznával pouze legitimne
vytezené bitcoiny, kterých bude konecné mnozství, a aby do pocítace
nakopíroval a nadále uznával pouze tu verzi transakcní historie, na
které se shodla vetšina ostatních uzivatelu (vázeno výpocetním
výkonem). Dokud se vetšina uzivatelu shodne na tom, ze je nutné bránit
vzniku nových penez (s výjimkou jasne definovaného, docasného a
nákladného tezení), nebudou se tato pravidla menit. Kdyby se nejací
uzivatelé rozhodli tento systém narušit a podvádet, neuspeli by,
protoze by byli v zanedbatelné menšine a zbytek komunity by je ignoroval.
Systém je zkrátka navrzen tak, ze pro kazdého, kdo je v menšine, je
nejziskovejší dodrzovat pravidla. A v menšine bude kazdý, protoze i
dnes, kdy je sít Bitcoin co do velikosti zanedbatelná, tak svým
celkovým pocítacovým výkonem prevyšuje nejrychlejší pocítac sveta
nekolikanásobne.
*Systém nemuze zkolabovat.* Na kazdém pocítaci je jedna kopie celé
transakcní historie celé síte. I kdyby na polovine zemekoule vyhorely
všechny pocítace, stavy úctu budou zachovány a systém bude fungovat
dál.
*Zanedbatelné transakcní náklady.* Jediným nákladem je výpocetní
výkon uzivatelu, kterí zajištují overení transakcí. Tito si
momentálne neúctují nic, protoze je systém navrzen tak, ze matematická
úloha, kterou musí vypocítat tezari (jak jsme popsali výše), se
zároveň pouzívá jako úloha pro dokázání vynalozeného výkonu pri
overování nových transakcí. Tezari tak behem tezby bitcoinu zároveň
overují transakce, a proto jim jako odmena za overování slouzí práve
vytezené bitcoiny. Je samozrejme pravda, ze az se bitcoiny prestanou
tezit, tito uzivatelé o provádenou cinnost ztratí zájem. Proto jim bude
nutné platit jinak – tedy prímý poplatek za overování transakcí.
Nicméne uz nyní je jejich odmena vzhledem k objemu overených transakcí
zanedbatelná a s rostoucím poctem uzivatelu v budoucnu bude ješte
menší. Pravdepodobne tedy bude výrazne menší nez bezné bankovní
poplatky pro platby v rámci zeme, a pokud nebudete posílat expresní
platbu a budete ochotni strpet drobné zdrzení v rádu desítek minut,
nejspíš budou zdarma.
*Muzete posílat peníze po celém svete* za stejných podmínek.
Nepotrebujete k tomu zádného prostredníka.
*Obrovská rychlost.* Samotná transakce probehne ne o moc pomaleji nez
poslání emailu. Její overení pak dostáváte kazdých deset minut.
Takze pokud chcete jedno overení, musíte pockat deset minut, pokud naopak
chcete 6 overení, která se bezne povazují za ekvivalent prakticky
stoprocentní jistoty (to budete chtít, treba kdyz budete prodávat dum),
musíte pockat hodinu. Srovnejte s jedním az dvema pracovními dny, které
potrebují na provedení transakce dnešní polostátní banky.
*Snadné overování pravosti.* Na rozdíl od zlata nemusíte bitcoiny
nosit ke zlatníkovi a nechávat si zkontrolovat, jestli jsou pravé.
*Anonymita.* Na první pohled se sice zdá, ze systém není vubec
anonymní, ostatne stav vašeho úctu a vaše transakcní historie je
známá celé síti. To ale vubec nevadí – v síti totiz nevystupujete
pod svým jménem, ale pouze pod svým císlem úctu (pouze se to nejmenuje
císlo úctu, ale bitcoinová adresa, a skládá se z 27-34 císlic a
písmen). Ostatní tedy nebudou vedet, ze Petr Málek zaplatil 1 BTC firme
Ponozky na celý zivot, s.r.o., ale ze 1sd2co5df987aFlKtDMb8SFs7d987
zaplatil 1 BTC ve prospech 178we5d23rfoi9487n897Td5JNF8EfW. Co kdyz se ale
nekomu podarí odhalit, co jednotlivé adresy znamenají? Napríklad
nejaký muj kamarád si také kupuje ponozky, zná tedy bitcoinovou adresu
Ponozek na celý zivot, a protoze obcas posílá peníze i mne (jinak by to
nebyl kamarád), tak zná i mojí adresu. Rešení je jednoduché –
stací nemít jednu adresu, ale treba 100 adres. Adresy (a tedy i
bitcoinové úcty) si muzete generovat, jak se vám zlíbí. Stací v
klientovi kliknout na tlacítko a behem vteriny je vytvoren nový úcet s
novou adresou a s novým digitálním podpisem, který je známý pouze
vám. Klidne muzete (a doporucuje se to) pro kazdou protistranu, se kterou
obchodujete, vytvorit zvláštní úcet. Tím se stává jakékoliv
dohledání transakcí nemozné, protoze muj kamarád nezná adresu, kterou
pouzívám pro placení vuci Ponozkám na celý zivot – zná pouze
adresu, kterou pouzívá pro placení mne, která je ovšem od té první
odlišná. A nebojte, nemusíte se bát, ze byste se ve svých stovkách
úctu ztratili. Bitcoinový klient si všechny vytvorené úcty ukládá,
vcetne príslušných digitálních podpisu. Vám potom neukazuje
jednotlivé úcty, ale pouze celkový soucet všech vašich úctu, k nimz
ve vašem pocítaci nalezl digitální podpisy. Z pohledu uzivatele se to
tedy tvárí tak, ze úcet máte pouze jeden, jak jste zvyklí z dnešních
bank.
Díky anonymite je bitcoin ideální mena v prostredí despotického
státu. Na rozdíl od zlata, na bitcoin nelze uvalit embargo, leda ze by
vláda vypnula celý internet. Nelze ho nikomu konfiskovat, protoze stát
nemá moznost zjistit, kolik bitcoinu vlastníte. Nelze transakce v
bitcoinech danit, protoze se neví, kdo je provádí. Dokonce se ani neví,
jak jsou velké – to, ze nekde nekomu nekdo zaplatil 1 BTC, ješte
neznamená, ze mu zaplatil skutecne 1 BTC. Mozná mu zaplatil 1 000 BTC,
které za nej pocítac v rámci anonymity rozdelil na 1 000 plateb po 1
BTC, a kazdá šla z jiného císla úctu.
Bitcoin má ale samozrejme i své nevýhody:
*Kdyz vám nekdo ukradne digitální podpisy k vašim úctum, bude z nich
moct navzdy platit.* Nicméne toto se dá ochránit tak, ze si soubor s
digitálními podpisy zaheslujete dostatecne silným heslem. Bitcoinový
klient tuto moznost nabízí.
*Kdyz soubor s digitálními podpisy ztratíte (nebo si ho zaheslujete a
zapomenete heslo), uz nikdy své bitcoiny neuvidíte.* Jak jsme si
vysvetlili v [1], prolomit šifry je prakticky nemozné. Nikdo vám tedy
nepomuze, i kdyz bude sebevíc chtít. Protoze jsou úcty anonymní,
digitální podpis je jediné, co dokazuje, ze muzete daným úctem
disponovat. Majitelem je ten, kdo se prokáze príslušným digitálním
podpisem. Ztracení podpisu je analogie ke ztracení (nebo spíš
spálení) bankovek.
*Bitcoin je závislý na pripojení k internetu.* Bez internetu nemuzete
své bitcoiny ovládat.
Protoze je bitcoin relativní novinka a trh s bitcoiny je velmi
malý, *hodnota bitcoinu není stabilní*. Je zcela bezné, ze se behem
roku mení kurz bitcoinu k dolaru o desítky az stovky procent. Nicméne
toto platí pro kazdý malý trh (napr. pro nove vydané akcie malých
firem) a s rostoucí popularitou se kurz stabilizuje. Pokud se bitcoin bude
dále rozširovat, stabilizuje se i jeho hodnota. Do té doby je riskantní
ho pouzívat jako uchovatele hodnoty na dlouhou dobu, nicméne stále vám
nic nebrání ho pouzívat pro transakce a krátkodobou drzbu.
*Existuje málo míst, kde je bitcoin prijímán.* Nicméne stále je rada
míst, kde se dá uplatnit, a pocet techto míst roste. [LINK:
http://www.zerohedge.com/news/2013-03-15/guest-post-what-world-bitcoin]
Zde se treba muzete docíst, jak argentinská pujcovna aut snízila své
ceny o 30 % díky pouzití bitcoinu.
*Bitcoin nemá zádné alternativní pouzití.* Na rozdíl od zlata ho
nelze vyuzít v prumyslu. Je tedy mozné, ze pri ochabnutí transakcní
poptávky by cena bitcoinu spadla na nulu. Na druhou stranu, vyuzití zlata
v prumyslu je tak malé, ze pri ochabnutí transakcní poptávky po zlate
by se jeho cena nule blízila také, ackoliv by jí nedosáhla úplne.
*Záver*
Záverem tedy lze ríct, ze jak bitcoin, tak zlato mají své výhody i
nevýhody. Osobne nevidím duvod, proc by nemohly koexistovat tyto meny
vedle sebe. Je mozné, ze ve svobodné spolecnosti, kde anonymita není
díky neexistenci státního teroru tak dulezitá, by zlato bitcoin z trhu
vytlacilo (i kdyz kdo ví – stále je zde ješte výhoda z hlediska
rychlosti a transakcních nákladu), ale minimálne v dobe, kdy státy
budou existovat a budou se chovat, tak jak se chovají, je bitcoin
výhledove minimálne stejne dobrá, pravdepodobne i lepší alternativa.
Samozrejme to zálezí na tom, jak ho verejnost prijme a jak mu porozumí
– muze se klidne ukázat, ze po nem není poptávka, a z toho obrovského
nárustu popularity (i kurzu) za poslední dva roky se vyklube splasknutí
bubliny.
Rozhodne si ale myslím, ze kazdý libertarián by se mel uz jen z
presvedcení o tyto pokusy o soukromou menu zajímat a mel by aspoň pár
stovek korun do bitcoinu prevést :)
*Jak zacít Bitcoin pouzívat?*
Nyní, kdyz jsme si vysvetlili, co Bitcoin je a jak funguje, nadešel cas
si ukázat, jak Bitcoin zacít pouzívat. Je to velmi jednoduché.
Nejprve si musíte stáhnout svuj klientský program. Existuje jich více,
ale nejznámejší a nejpouzívanejší, který pochází prímo od
vývojáru Bitcoin síte a který je open-source, se jmenuje Bitcoin-Qt a
je mozné ho zdarma stáhnout [LINK: http://bitcoin.org/en/download] zde.
Tento prográmek si po stazení nainstalujete zcela bezným zpusobem.
Po prvním spuštení vás ceká jedna nepríjemnost. Jak jsme uvedli
výše, kazdý si ve svém pocítaci eviduje historii všech transakcí,
které se v síti Bitcoin kdy udály. Po nainstalování Bitcoinu tuto
historii samozrejme v pocítaci nemáte, a proto si ji program musí
stáhnout. To se deje práve pri prvním spuštení. V soucasnosti soubor s
historií zabere cca 7 GB, a navíc je nutné zkontrolovat, zda jsou
soubory pravé, zda na sebe správne navazují a zda se skutecne jedná o
verzi, na jejíz správnosti se komunita uzivatelu shodla. Mne na bezném
pocítaci toto trvalo skoro celý den. Naštestí vás toto ceká jen pri
prvním spuštení. Pri kazdém dalším spuštení uz si program stáhne
pouze transakce, které se udály od posledního spuštení. V kazdém
prípade muzete sledovat prubeh tohoto procesu na grafu ve spodní cásti
okna. Po dobehnutí tento pruh zmizí, stejne tak jako cervené nápisy
„nesynchronizováno“, a vy uvidíte aktuální historii posledních
vašich transakcí, stejne tak jako aktuální stav úctu (tedy, lépe
receno, souctu všech vašich úctu). V mém prípade je udáván v mBTC,
coz znamená milibitcoiny, neboli tisíciny bitcoinu. Zde mimochodem
docházíme k další výhode – *bitcoiny jsou nekonecne delitelné* (v
soucasnosti je definován maximální pocet desetinných míst, ten je ale
mozné v dalších verzích zvýšit, pokud by si to situace zádala). Na
obrázku vidíte i údaj „Nepotvrzeno“ – tam je videt objem plateb,
které jste za poslední dobu prijali, ale zatím neubehnul dostatek minut
na to, aby byly potvrzeny zbytkem síte.
Výhoda je, ze proces stahování muzete prerušit, pocítac vypnout a
pokracovat príšte. A ješte vetší výhoda je, ze existují
alternativní klienti, kterí si neevidují celou historii, ale pouze
nedávnou. S rostoucí popularitou Bitcoinu bude velikost souboru s
historií príliš velká, a proto nejspíš bude uchovávána po cástech
na více pocítacích. Kazdopádne v dnešní dobe je velikost stále
ješte únosná, proto nevidím duvod se ohlízet po alternativních
klientech. Az tato situace nastane, nejspíš dojde k príslušné zmene i
u Bitcoin-Qt.
Nastavovat nemusíte prakticky nic, ono ani moc není co, protoze program
je opravdu extrémne jednoduchý. Musíte si pouze vytvorit svuj první
úcet. To udeláte tak, ze kliknete na Príjem mincí a pak Nová adresa.
Na obrázku jsou videt všechny adresy, které jsem si dosud vytvoril.
Takových bych tam klidne mohl mít tisíce – pro kazdého cloveka,
který mi kdy bude posílat peníze. Tím si zachovávám anonymitu.
Na dalším obrázku vidíme okno pro zadání transakce.
Stací vyplnit (nebo spíš zkopírovat ze schránky) cílovou bitcoinovou
adresu, napsat popisek a zadat cástku. Nemusíte se bát preklepu –
pravdepodobnost, ze omylem zadáte jinou adresu, která existuje, je jedna
ku ctyrem miliardám.
Program má i další funkce, napríklad adresár bitcoinových adres,
abyste si je nemuseli pamatovat, historii transakcí, moznost zaheslovat si
soubor s digitálními podpisy, abyste mohli platit pouze po zadání
hesla, atd. Tyto vychytávky si jiste ctený ctenár vyzkouší sám.
*Jak získat bitcoiny?*
Pri vytvorení prvního úctu samozrejme bude na vašem konte ošklivá
nula. Bitcoiny muzete získat mnoha zpusoby, mezi které patrí treba
nákup na burze [LINK: http://localbitcoins.com/]
LocalBitcoins.com nebo [LINK: http://mtgox.com/] MtGox.com.
*Dolezite.sk je také na Bitcoinu*
Pokud nám tedy chcete prispet nejaké peníze, uz to nemusíte delat jen
pres normální banku nebo PayPal, ale muzete posílat bitcoiny na adresu
[LINK: http://blockexplorer.com/address/12KLBuVu1m6seK23BatQAMBtyngMKtKacn]
12KLBuVu1m6seK23BatQAMBtyngMKtKacn .
*Zajímavosti*
Abychom uvedli také trochu statistik, tak soucasná dolarová hodnota
bitcoinu v obehu je cca pul miliardy dolaru. Bitcoin uz tedy není zádný
drobecek. Pocet uzivatelu není znám (kvuli anonymite), ale odhaduje se na
nekolik desítek tisíc. První transakce v bitcoinech nastala v roce 2010,
jednalo se o[LINK: http://heliacal.net/~solar/bitcoin/pizza/] nákup dvou
pizz za 10 000 BTC, coz pri dnešním kurzu odpovídá cca 10 miliónum Kc.
Ne nadarmo se ríká, ze šlo svým zpusobem o nejdrazší pizzu v historii
lidstva. Z toho jste asi také dovodili, ze 1 BTC odpovídá cca tisíci
korunám. Nicméne cena v poslední dobe hodne razantne vzrostla a je
mozné, ze casem opet spadne níze. No a asi nejzajímavejší je
adresa [LINK: http://www.bitcoinmonitor.com/] www.bitcoinmonitor.com, kde
muzete nazivo sledovat transakce probíhající v síti Bitcoin.
--------------------
[1] Digitální podpis funguje na principu asymetrického šifrování (tj.
typ šifrování, kde pro prevedení textu do šifrované podoby je treba
pouzít jinou šifru (pojmenujme ji A), nez jakou je treba pouzít pro
rozšifrování (B), a tyto dve šifry jsou na sobe nezávislé, tj. nelze
pomocí znalosti jedné odvodit tu druhou). Kdyz chcete neco digitálne
podepsat, tak to zašifrujete šifrou A, kterou znáte pouze vy a nikdo
jiný. Príjemce textu ho následne pomocí odpovídající šifry B
rozšifruje (protoze jste mu šifru B nekdy dríve osobne predali treba na
flashce). Pokud se mu rozšifrování pomocí šifry B podarilo, má
jistotu, ze jste zprávu psali vy. Kdybyste zprávu nepsali vy a psal ji
nejaký podvodník, který šifru A nezná (a musel tedy pro podepsání
pouzít svojí šifru, napr. X), príjemce zprávy by ji pomocí šifry B
nedokázal rozšifrovat, protoze šifra B pasuje pouze k A a nikoliv k X.
Jak je videt, digitální podpis dokáze zcela nahradit rucní podpis,
respektive je mnohem lepší, protoze se na rozdíl od rucního podpisu
nedá napodobit ani zfalšovat (respektive dá, ale pri pouzití dostatecne
silné šifry by i nejlepším superpocítacum sveta trvalo napr. nekolik
let výpocetního casu, nez by šifru prolomili a mohli tak zfalšovat
digitální podpis). Nevýhodou je, ze pokud vám nekdo ukradne šifru A,
muze za vás jakkoliv podepisovat, je treba si ji proto chránit heslem. U
toho je pak nevýhoda, ze pokud ho zapomenete, uz nikdy nic nebudete
schopni podepsat, resp. budete si muset vytvorit nový podpis (tedy rekneme
šifru C) a k ní do páru vytvorit odpovídající verejnou šifru D,
kterou osobne predáte svým bankám a jiným firmám, kterým posíláte
podepsané dokumenty
http://www.mises.cz/clanky/bitcoin-pro-zacatecniky-1014.aspx
↧