Lidé se stávají a jsou vegetariány z ruzných duvodu. Jedná se
predevším o duvody zdravotní a etické, ale i o duvody sociální,
ekologické, ekonomické, nábozenské a estetické. Je nutno ríci, ze
tyto duvody mohou spolu vzájemne souviset, jak uvidíme dále pri
blizším vysvetlení. V presvedcení jednotlivých vegetariánu se tyto
duvody ruzne kombinují.
Zdravotní duvody. Zijeme v civilizaci, kde lidé konzumují príliš mnoho
masa. Mnohé studie prokazují zdravotní prospešnost bezmasé stravy v
rade aspektu (kardiovaskulární choroby, cholesterol, rakovina, obezita,
krevní tlak, cukrovka, osteoporóza, fyzická odolnost). V dusledku
intenzivního zemedelství a velkochovu zvírat se zvyšuje i obsah
škodlivých látek v mase (napr. umelé insekticidy a hnojiva, chemické
prostredky stimulující rust zvírat vcetne antibiotik, arzen). Poukazuje
se i na to, ze clovek je z anatomického hlediska blizší býlozravcum nez
masozravcum.
Etické duvody. Krome úcty k vlastnímu zivotu a zdraví, které si clovek
sám nedaroval, motivuje lidi ke zreknutí se masa úcta k zivotu zvírat.
V moderním svete se k zabíjení zvírat pridaly nehumánní podmínky
prumyslových velkochovu, ve kterých jsou zvírata chována. Casto jim
schází volný výbeh, celý den tráví ve velice omezeném prostoru,
pripravena o slunecní svit a cerstvý vzduch. Mládata jsou predcasne
odstavována od rodicu. Napr. brojleri jsou krmeni tak, aby jatecní váhy
dosáhly za neprirozených 41 dní (ješte v 60. letech to trvalo 84 dnu),
coz poukazuje na drastické zpusoby snizování nákladu. Slepicím se
bezne uštípávají špicky zobáku, aby se nemohly vzájemne zranit. Pred
porázkou musí zvírata casto vytrpet dlouhé transporty bez dostatku vody
a krmiva. Existují jiz organizace aktivistu bojujících za práva
hospodárských zvírat. Mnohá literatura popisuje nelidské podmínky, v
nichz zije drtivá vetšina zvírat, jejichz maso se dostane na pulty
obchodu. Moderní velkochovy vcetne transportu bývají prirovnávány ke
koncentracním táborum.
Predevším vegani poukazují na obdobné utrpení zvírat chovaných pro
mléko a vejce a upozorňují, ze laktoovovegetariánství je z etického
hlediska nedostatecnou volbou. Dojné krávy, jako ostatní zvírata ve
velkochovech, jsou drzeny uzavrené v neprirozených podmínkách. Jsou
vystaveny intenzivnímu cyklu brezosti a hyperlaktace a priblizne po peti
letech jsou jako „opotrebované" odeslány na jatka. Vetšina telat,
která jsou „vedlejším produktem" mlékárenského prumyslu, je urcena
k výkrmu na maso. Nosné slepice byly dokonce oznaceny za „stroj na
výrobu vajec". Narození kohouti jsou utraceni, zatímco nosné slepice se
mackají v klecích bez dostatecného prostoru a prezívají v bídných
podmínkách, které jim neumozňují vybudovat si hnízdo a vykonávat
další pro ne prirozené cinnosti, coz jim pusobí stres. Nepotrebné ci
málo produktivní nosnice jsou utraceny na jídlo.
Literatura poukazuje také na schopnost trpet zjištenou u ryb. Singer
zmiňuje vedecké výzkumy, které prokázaly, ze i ryby dokází pomocí
vibracních zvuku projevovat „poplach", „hnev" nebo úzkost a strach,
kdyz jsou vyndány z vody. Je kritizován neprirozený moderní velkochov
ryb (prostorová stísnenost, poprení stehovavého pudu atd.), ale i
pomalá smrt ulovením pri klasickém rybarení (vytazení na hácku,
nemoznost dýchat na suchu atd.).
Mezi etické duvody bychom mohli radit také argumentaci vlivem stravy na
povahu cloveka. Lubicki tento duvod nazývá sociální prícinou a
uvádí: „Zabíjení zvírat vyvíjí v cloveku špatné náklonnosti a
hrubosti. Není snad vraha, který by pred vrazdou blizního nezabíjel
zvírat. Vegetarismus zjedná prevrat v mravech a zivote spolecenském, ve
kterém násilí cloveka nad clovekem ustoupí pohnutkám
ušlechtilejšího druhu." Mohli bychom hovorit o morálních duvodech
vzhledem k vlivu na morální stav spolecnosti.
Ekologické duvody. Moderní intenzivní zemedelství je spojeno s
negativním dopadem na zivotní prostredí. Obecne lze konstatovat, ze
zivocišná produkce ve srovnání s rostlinnou vyzaduje více vody,
energie ruzných forem (elektrina, ropa) a plochy. Uvádí se, ze napr.
„spotreba vody na 1 kg pšenice je asi 60 litru," zatímco „na produkci
1 kg masa je ... potreba 2.000 - 15.000 litru vody." Stáda dobytka
produkují 10 % skleníkových plynu (25 % metanu). Dle odhadu rocne
produkují 13 miliard tun odpadu (napr. zpusobují znecištení pudy, vody
a vzduchu cpavkem a dusicnany). Pro vyšší produkci masa je treba osít
vetší plochy polí, coz vyzaduje více umelých hnojiv a ruzných
pesticidu. Získávání nových pastvin pro dobytek nebo na pestování
sóji (obojí napr. pro výrobu hamburgeru) vyzaduje kácení deštných
pralesu ve Strední a Jizní Americe, zatímco v Africe se nadmerným
spásáním pudy rozširuje plocha pouští. Také rybolov má negativní
dopady na zivotní prostredí. V dusledku masového komercního rybolovu
hrozí „nebezpecí rychlého odrybnení oceánu." Mezi ohrozené druhy
dnes patrí „slanecci v severní Evrope, sardinky v Kalifornii a tresky v
Nové Anglii."
Ekonomické duvody. Chov dobytka vyzaduje osetí vetší plochy pudy nez v
prípade prímé spotreby rostlinných výnosu clovekem. Svetová
zdravotnická organizace (World Health Organisation) a Organizace pro
jídlo a zemedelství (Food and Agriculture Organisation) uvádí, ze
plocha jednoho hektaru uziví jednoho az dva lidi pri chovu hovezího nebo
skopového dobytka, 19 lidí pri pestování rýze a 22 lidí pri
pestování brambor. Literatura uvádí ruzné mnozství
laktoovovegetariánu a veganu, které puda uziví ve srovnání s lidmi
zivícími se masitou stravou. Napr. plocha 2 ha (louky, zahrady, pole)
uziví 1 cloveka konzumujícího maso, 14 vegetariánu nebo asi 50 veganu.
Takové údaje samozrejme závisí na druhu plodin a také na míre
spotreby zivocišných potravin. „Maso je nejnákladnejším zdrojem
jídla, protoze dobytek spotrebuje vetšinu energetické a bílkovinové
hodnoty krmiva na trávení a udrzování tela. Více jídla muzeme
získat, pokud pudu vyuzijeme k pestování úrody pro prímou lidskou
spotrebu." Ekonomické duvody jsou úzce propojené s ekologickými a
sociálními duvody.
Sociální duvody. Jak bylo uvedeno dríve, zeme je schopná vyprodukovat
výrazne více rostlinných potravin nez zivocišných. Predpokládá se,
ze snízení svetové spotreby masa by pomohlo v boji proti svetovému
hladu. Leahey uvádí dva argumenty proti úcinnosti takové strategie. Za
prvé, mnohé plodiny se dnes produkují pro dobytek. Pri snízení
spotreby masa se snízí i poptávka ze strany farmáru. Za druhé,
soucasná produkce potravin je více nez dostatecná pro svetovou populaci,
ale problém spocívá v distribuci techto potravin mezi svetovou populaci.
Nicméne studie zverejnená International Food Policy Reasearch Institute
predkládá pomerne konzervativní odhad, ze padesátiprocentní snízení
spotreby masa ve vyspelých zemích by snízilo pocet špatne zivených
detí v rozvojovém svete o 3,6 miliónu. Pocet lidí zachránených pred
strádáním hladem by byl vyšší, pricteme-li dospelé.
Uvádejí se i konkrétní príklady toho, jak lidé v rozvojových zemích
doplácejí na vysokou konzumaci masa v Severní Americe a Evrope. Dle
jednoho odhadu evropský dobytek vyzaduje pro získání krmiva plochu
vegetace sedmkrát rozsáhlejší, nez je EU (pravdepodobne ješte pred
rozšírením v roce 2004). Napr. Etiopie vyvázela krmivo do Británie v
roce 1984, kdyz vrcholil tehdejší hladomor. „Obdobne Severní Korea v
roce 1997, v case extrémního nedostatku jídla, vyvezla 1000 tun kukurice
do Japonska jako krmivo pro drubez."
Duchovní duvody. V nekterých prípadech je vegetariánství motivováno
nábozenským presvedcením, které ho bud narizuje anebo k nemu aspoň
vede. (O vztahu nábozenství a vegetariánství podrobneji jinde v
práci.) Nekterí vegetariáni jsou presvedceni, ze strava ovlivňuje
duchovní vnímavost cloveka. Jako príklad muze být uveden Dr.
Bircher-Benner, vynálezce müsli, který píše: „V mozku si duch
vytvoril orgán vnímání, umozňující vzarování do dané osoby.
Mozek, podobající se sberné cocce a shromazdující duchovní
vzarování, umozňuje vznik vedomí, jehoz jasné zárení nám
zprostredkovává vjem nás samých i našeho okolí. ... Tento nástroj je
geniálním orgánem, kterým v nescíslných vlásecnicích protéká
krev, která ho vyzivuje a zbavuje všech odpadních látek. Cím je krev
cistší, cím je dokonalejší její slození, cím je silnejší její
proudení, tím vetší je schopnost nástroje zachycovat toto vzarování
a slouzit jim. Vzhledem k tomu, ze má tedy krev, prípadne vyzivování a
cistení mozku rozhodující význam pro fungování ducha v dané osobe,
je na první pohled jasné, ze kazdý neporádek v zivotospráve a
zvlášte neporádek ve výzive, poškozuje duchovní úroveň cloveka. ...
Zálezí mi na tom upozornit vás na skutecnost, ze duchovnost
civilizovaného lidstva byla oslabena a poškozena všeobecne zavedeným
nesprávným stravováním .... Zálezí mi na tom upozornit vás na
významnou závislost ducha na cloveku, na stavu jeho cév, jeho tela, jeho
mozku a konec koncu na jeho zpusobu výzivy a zivota vubec. Zivé telo je
obdivuhodným chrámem, v nemz by chtel duch rozvíjet svou cinnost."
Estetické duvody. Jako estetický duvod pro vegetariánství se uvádí
zápach zvírecích mrtvol a mrtvých ryb. Na druhé strane je
vegetariánská strava pestrá a príjemná pro zrak, cich a chut.
„Vzhled zabitého zvírete, zápach jeho krve v kazdém normálne
cítícím cloveku vzbuzuje odpor, protoze pojídání masa prící se
lidské prirozenosti." Dále bychom mohli napr. uvést kontrast mezi
zrakovým a cichovým vjemem veprína a ovocného sadu. Estetika je ovšem
zálezitostí subjektivního vnímání.
Psychologické duvody. Nekdy se vegetariánství obhajuje i vlivem na
duševní stav cloveka. „Clovek masa nepojídající jest vytrvalejší v
práci a mírnejší povahou. Nepoddává se tak snadno hnevu, jakoz i
nemírnému pohlavnímu vzrušování, které jest prícinou tolikerých
precinu a zlocinu." Toto zduvodnení se prolíná s mravními dusledky
stravy.
Z práce Jirího Kulhavého „Vegetariánské hnutí v Ceské republice a
v [LINK: http://www.casd.cz] Církvi adventistu sedmého dne".
↧