*Zivot bez masa. To je obvykle to první, co se beznému cloveku pri
vyslovení pojmu vegetariánství nebo vegetarián vybaví. Tato predstava
– vyradit ze svého jídelnícku (prinejmenším) maso, je pro mnohé
zcela nemyslitelná a samo vegetariánství nepochopitelné. Stejne tak je
ovšem pro nekteré vegetariány nepochopitelná „masozravost“
ostatních lidí a snazí se je (zpravidla marne) presvedcit o výhodách
vegetariánství. *
*A tak se obe strany hojne pomocí televize, rádia, casopisu, knih, ci
internetu doslova „bombardují“ zdrcujícími argumenty o pozitivech
toho ci onoho zpusobu stravování a dalších hlediscích této
problematiky. Zcela zákonite vzniká dezinformace obou stran, na kterou
nejvíce doplácejí ti, kterým nejde o nic jiného nez stravovat se podle
svých zásad a neohrozit pritom vlastní zdraví. *
My si s laskavým svolením ctenáre dovolíme vypustit nikam nevedoucí
úvahy o tom, zda naši pra pra pra pra predci meli radši orechy nebo
rízky a jestli naše trávicí ústrojí je ve skutecnosti konstruováno
podle vzoru býlozravec, nebo masozravec a budeme vycházet z faktu, ze
lidstvo je z nejvetší cásti zkrátka a jednoduše všezravé.
To samozrejme nikomu nebrání urcit si svuj vlastní smer, co se výberu
potravy týce. V následujícím textu nikoho nebudeme nutit, aby se
vzdával masitých pokrmu, stejne jako nebudeme nikoho presvedcovat o
jejich naprosté nezastupitelnosti v jídelnícku. Pokusíme se radeji,
pokud to pujde, objektivne nahlédnout na postoj medicíny
k vegetariánství a zhodnotit výhody i nevýhody vegetariánského
prístupu ke stravování oproti „nevegetariánskému“, pro vetšinu
obyvatelstva Evropy beznému jídelnícku.
*Vegetariánem, protoze…*
*V zásade existuje nekolik hlavních duvodu, na jejichz základe se
nekterí lidé stávají vegetariány….*
Prechod k vegetariánskému muze predstavovat vyjádrení *zivotního
postoje *napríklad jako projev nesouhlasu se soucasným prístupem
k jatecním zvíratum, prípadne jako všeobecný nesouhlas se
„zabíjením“ zivých tvoru, a to nejen pro maso *(etické duvody)*.
Zcela prostým duvodem muze být také odmítání masa zkrátka
z duvodu, ze dotycnému proste a jednoduše masitá strava nechutná,
prípadne mu pusobí výrazné zazívací, ci jiné obtíze
Svou roli sehrává zajisté i nábozenské vyznání – nekterá
*nábozenství* rovnez odmítají konzumaci masa, ci zabíjení
(nekterých, napr. posvátných)) zvírat. Zpravidla jde však spíše o
zákaz konzumace masa nekterých druhu zvírat, nebo o casová období,
behem nichz je neprípustné maso konzumovat.
Hojné jsou i prípady, kdy je vegetariánství povazováno za *módní
trend*, a stát se vegetariánem je pokládáno za dobrý krok jak „být
in“. Bez hlubších znalostí daného tématu pak vetšine techto
„módních“ vegetariánu hrozí spíše zdravotní komplikace, nez
uzitek plynoucí z bezmasé stravy.
Vegetariánství *v rámci rodiny*, kdy je díte od útlého veku vedeno
ciste vegetariánsky pak predstavuje další, velmi casto a bourlive
diskutovanou otázku.
*Zdravotní hledisko *je pak zrejme nejpádnejším duvodem
k vegetariánskému jídelnícku. At uz jsou ohledne vegetariánství
rozšíreny jakékoliv mýty, nelze tomuto zpusobu stravování nepriznat
radu pozitivních zdravotních vlivu, vcetne predcházení a prakticky
vyloucení rady hojne rozšírených onemocnení.
Na druhou stranu je nutné zduraznit, ze i vegetariánská strava muze
prinášet radu zdravotních rizik, kterými se rovnez budeme níze
zabývat.
*Stejne tak existuje nekolik prístupu k vegetariánství…..*
*Které spocívají zejména v míre odmítání zivocišných produktu
všeobecne. V závislosti na prípustnosti jednotlivých slozek potravy
lze širokou skupinu vegetariánu ješte podrobneji rozdelit. *
V samotném základu tohoto delení stojí zejména prístup ke dvema
potravinám a výrobkum z nich – jde pritom o *vejce a mléko.*
Nejširší skupinu predstavují pravdepodobne tzv. *lakto-ovo
*vegetariáni, neboli ta cást vegetariánské spolecnosti, která odmítá
konzumaci masa, ale bezne do své stravy zapojuje jak vejce a vajecné
výrobky, tak mléko a mlécné výrobky. Lakto-ovo vegetariánství je
zpravidla tím, co si laik predstavuje pod pojmem vegetariánství.
Další delení pak logicky vypadá následovne:
*Lakto vegetariánství *odmítá maso i vejce, ale pripouští mléko a
mlécné výrobky.
*Ovo vegetariánství *naopak pripouští konzumaci vajec a vajecné
stravy, ale odmítá mléko a mlécné výrobky, samozrejme téz maso.
Jako *veganství *pak rozumíme odmítání všech zivocišných slozek
potravy, tedy jak masa, tak mléka, vajec a výrobku s jejich obsahem.
Zpravidla je ze stravy vegana vyrazován i med a potraviny s jeho obsahem.
Následují méne casté formy vegetariánství, prípadne cástecného
vegetariánství. Jsou to napríklad:
*Frutariánství – *predstavující velmi striktní formu veganství, pri
které jsou konzumovány zejména plody rostlin (orechy, semena, ovoce,
zelenina). Zároveň dodrzuje zásadu, ze sber plodu nesmí poškodit
rostlinu (coz je nemozné u mnoha rostlin – napr. brambory, špenát..) a
nekterí frutariáni tak konzumují pouze samovolne odloucené plody.
*Vitariánství *– obvykle veganská strava, upravovaná maximálne za
teploty 46,7 º celsia.
Které následují další formy (syrové vegetariánství – pouze
syrová rostlinná strava, makrobiotika). Nekteré skupiny pak
pripouštejí cástecnou konzumaci masa (zejména ryby, morské plody),
nebo prílezitostne konzumují maso, ovšem pouze volne ulovené zvere
(zverina), prípadne maso zvírat chovaných na ekofarmách (tzv.
flexitariánství).
*ZDRAVOTNÍ HLEDISKO *
Castá konzumace masa, zejména tucného, která je v našich zemích
stále naprosto bezná, se podílí na rozvoji rady zdravotních
komplikací. Vegetariánská strava oproti tomu prináší radu
zdravotních výhod, plynoucích z absence masitých pokrmu
v jídelnícku..
Jakých nemocí a zdravotních komplikací se tedy vegetariáni prakticky
nemusí obávat, protoze jejichz výskyt je u nich výrazne nizší?
Jednoznacne to bývá *nadváha a obezita*, které jsou v rozvinutých
zemích problémem obrovského mnozství lidí a spolucinitelem celé rady
zdravotních obtízí – napríklad artritidy, diabetu aj. Vegetariánský
jídelnícek znacne omezuje energetický príjem ve forme tuku a vyšší
nadváha bývá u dlouhodobých vegetariánu spíš výjimecnou
zálezitostí.
Nizší príjem cholesterolu a všeobecne zivocišných tuku, spolecne
s vyšší konzumací ochranných látek (antioxidanty, vitamíny etc.)
zodpovídá za výrazne méne casté prípady *aterosklerózy. *
*Rakovina tlustého streva a konecníku – *velmi castá forma rakoviny
v Cechách a na Slovensku postihuje vegetariány také nekolikanásobne
méne casto díky dostatecnému príjmu vlákniny, efektivnejšímu
odbourávání škodlivin ve streve a absenci produktu vznikajících
hnitím masa v trávicím traktu (zejm. pri nadmerné konzumaci masa).
*Diabetes – *zpusob vegetariánské výzivy, spolecne s prevahou
polysacharidu oproti jednoduchým cukrum a omezený príjem tuku je
úspešný v prevenci cukrovky.
Obdobne se prakticky nevyskytuje *dna,* méne casto problémy se *zácpou*.
Samotní vegetariáni poukazují vzhledem k bezmasé strave na výrazné
zvýšení zivotní energie a aktivity, méne casté únavové stavy,
omezení bolestí hlavy, kloubu (casté zejména ve spojitosti
s nadváhou) apod.
Zde je však treba pohlédnout na odvrácenou stranu mince tak, jak ji
alespoň dosud vetšinove nahlízí klasická medicína.
*Rizika vegetariánské stravy*
Hned zkraje je treba poznamenat, ze nejvetší riziko pro
„zacínající“ a koneckoncu i pro mnohé dlouhodobé vegetariány je
nedostatecná informovanost o zásadách a slození vhodné vegetariánské
stravy na strane jedné a mnohdy zcela fatální dezinformace, která casto
pochází „z vlastních rad“, zejména od zaprísáhlých vegetariánu
a veganu, kterí odmítají pripustit, ze vegetariánský zpusob
stravování muze mít i nejaké to negativum.
Hlavním problémem vegetariánské stravy, pricemz cím radikálnejší
omezení ta ci ona forma vegetariánství praktikuje, je potreba
suplementace pro organismus potrebných látek, které zbytek obyvatelstva
bezne získává z masa, nebo zivocišné stravy všeobecne. I v tomto
ohledu je rada bezne uvádených rad a poucek casto mylná. Jednu ze
základních otázek predstavuje hladina homocysteinu.
*Homocystein a vitamíny skupiny B*
Homocystein je síru obsahující aminokyselina, která je sice pro náš
zivot prakticky nezbytná, ovšem pouze v rozumné míre.
Zvýšená hladina homocysteinu je pak spojována s rizikem vzniku mnoha
závazných zdravotních komplikací – predcasného porodu, potratu,
deprese, Alzheimerovy choroby, demence, nádorových onemocnení,
kardiovaskulárních onemocnení, aj.
*Tento fakt je velmi významný, u vegetariánu a zejména u veganu však
vyzaduje dvojnásob pozornosti. Proc?*
Klícový faktor hladiny homocysteinu v organismu totiz predstavují
zejména tri vitamíny skupiny B, které jsou nezbytné k jeho správnému
metabolismu, a to kyselina listová, vitamín B6 a vitamín B12.
Kvalitní potraviny rostlinného puvodu bez problému pokryjí potrebný
príjem kyseliny listové a vitamínu B6. Rozhodne ovšem nereší príjem
vitamínu B12, který je obsazen pouze v zivocišné strave (maso,
vejce..), ackoliv ve vzdálené minulosti by bylo mozno hovorit o jeho
príjmu prostrednictvím pudy a hmyzu konzumovaného spolecne s potravou,
nebo príjmem vody kontaminované bakteriemi. Netreba podotýkat, ze
v soucasnosti lze o této variante hovorit pouze v zertu.
Protoze vitamín B12 je mimo jiné zastoupen ve vejcích, vyznívá celá
problematika výrazne lépe pro ovo a lakto-ovo vegetariány, daleko méne
príznive pak pro vegany.
*Studie, která se na tuto problematiku zamerila, pak prinesla
následující výsledky: *
Prakticky bezproblémove vyšlo z celkového hodnocení USA díky
výraznejšímu rozšírení multivitamínu a vyššímu obohacování
nekterých potravin vitamínem B12, nez je tomu u obdobných potravin
v Evrope.
Ta v tomto ohledu výrazne zaostává a na výsledcích to bylo jasne
patrné. Prumerná hladina vitamínu B12 byla nejnizší práve u veganu, o
neco lépe pak dopadla skupina vegetariánu, u nich byla ovšem tato
hladina stále nizší nez u lidí konzumujících maso.
S prumernou hladinou homocysteinu u jednotlivých skupin tomu bylo naopak.
U veganu byly zjišteny nejvyšší hodnoty, nizší hodnoty u vegetariánu
byly ovšem stále vyšší nez zádoucí a nez bylo zjišteno u lidí
konzumujících maso.
*A finálne *u veganu, kterí si ovšem pomocí suplementace zajistili
denní príjem alespoň trí mikrogramu vitamínu B12, byly zjišteny
nizší hladiny homocysteinu nez u lidí konzumujících bezne maso. Tento
fakt je prikládán vyššímu príjmu kyseliny listové a vitamínu B6
v kvalitní rostlinné potrave.
Príznaky nedostatku vitamínu B12
brnení v koncetinách, nedostatek energie, zhoršení pameti, poruchy
zraku, poruchy rovnováhy a kontroly koncetin, halucinace, paranoia…
Ackoliv se mnohdy muzeme setkat s tvrzeními, ze vitamín B12
v dostatecném mnozství je mozné získat napríklad z morských ras,
nebo ze silne propagovaného tempehu (fermentované sojové boby ve forme
„sýra“), neprikláníme se k temto radám. Spolehlivý a dostatecný
príjem vitamínu B12 predstavují pro lidi odmítající zivocišnou
stravu *pouze obohacené potraviny a suplementy. *
U vegetariánu a veganu je *zejména behem tehotenství a pri výzive
malého dítete ignorování nebo nedostatecná suplementace stravy
povazována za vysoce rizikový prístup, který muze mít fatální
následky. *
*Esenciální aminokyseliny*
*Predstavují další kámen úrazu vegetariánské a veganské stravy.
Tyto aminokyseliny (celkem 8) si lidské telo není schopné samo vytvorit
a musí je proto získávat prostrednictvím potravy. *
Zde opet statistika vyznívá ve prospech zivocišných slozek potravy.
Bílkoviny obsazené v zivocišných potravinách jsou totiz tzv.
plnohodnotné, cili obsahují všechny esenciální aminokyseliny. Oproti
tomu v rostlinných zdrojích zpravidla nekteré z techto aminokyselin
chybí (napr. lysin v pšenici, tryptofan a lysin v kukurici, methionin
v lušteninách). Ovo a lakto-ovo vegetariány opet zachraňuje, jak se
zdá zázracné, vejce. U veganu a ostatních typu vegetariánu je nutné
brát na tento fakt zretel a kombinovat vhodné potraviny rostlinného
puvodu, aby došlo k dostatecnému príjmu všech esenciálních
aminokyselin. A zde se z vegetariánství zacíná pomalu stávat veda. Je
zcela patrné, ze správný prístup k tomuto zpusobu stravování
vyzaduje radu znalostí a informací z duveryhodných zdroju.
Stát se vegetariánem by proto nemelo být ukvapené rozhodnutí, stejne
jako mylne se domnívat, ze pokud budeme jíst jen zeleninu a ovoce, budeme
o poznání zdravejší a budeme se cítit lépe.
Méne problematický je prísun dalších prvku – napríklad zeleza,
jódu, vápníku, vitamínu D, ci zinku. I zde ovšem platí nutnost
nálezite se poucit o obsahu techto látek v jednotlivých potravinách a
zajistit tak jejich dostatecný prísun. Oproti nekterým hlasum se ovšem
domníváme, ze v tomto ohledu nabízí pestrá vegetariánská strava
dostatek vyuzitelných zdroju.
*Záverem*
*Jak tedy shrnout celou otázku vegetariánství? Domníváme se, ze za
vyuzití suplementace potrebných látek, pri dostatecné rozmanitosti a
dobré znalosti dané problematiky není vegetariánská strava pro
dospelého cloveka prínosem, který muze pozitivne ovlivnit jeho celkové
zdraví. *
*Oproti tomu vegetariánství behem tehotenství a vegetariánská strava u
malých detí vyzaduje maximální obezretnost, pricemz se prikláníme
k názoru, ze bezná strava v rámci zdravého jídelnícku je v tomto
období výrazne vhodnejší variantou. *
*Na nejvyšší post ovšem stavíme zdravý a vyvázený jídelnícek,
který zahrnuje jak dostatek rozmanité potravy, tak rozumný príjem
masa (zejména libového) a potravy zivocišné. *
Rudolf Hála
Zdroje:
Mgr. Pavel Suchánek: Vegetariánská strava – její výhody a rizika.
Moje Zdraví 1/2005. str. 52 – 53.
RNDr. Petr Fort: I vegetariánství chce svuj cas. Zdraví 7/1998. str. 38
– 39.
Marek Voršilka, MUDr. Zbynek Luňácek: Vegetariánská výziva
v kostce
[LINK:
http://www.aktivneozdravi.cz/news/vegetarianstvi-a-veganstvi/?utm_source=copyAutm_medium=pasteAutm_campaign=copypasteAutm_content=http%3A%2F%2Fwww.aktivneozdravi.cz%2Fnews%2Fvegetarianstvi-a-veganstvi%2F]
↧