Nepríjemná pravda o tabákovém prumyslu 11.5.2013
Kdyz se hovorí o kourení, mluví se predevším o závazných
následcích, které se projevují na zdraví cloveka. Méne se uz hovorí
o jiných nez zdravotních problémech, které s sebou kourení prináší,
jako napríklad pasivní kourení, všudyprítomná agresivní reklama, lzi
nadnárodních tabákových spolecností, sociální vykoristování
tretího sveta, atd.
Témer vubec se však nehovorí o tabáku, který musí nekdo nekde
vypestovat, vysušit, zpracovat, zabalit do cigaret a doutníku, a to vše
za co nejnizší náklady z dostupných zdroju. Ve vetšine zemí, kde se
pestuje tabák, jsou pro pestitele tabáku zdroje jako uhlí, ropa nebo
zemní plyn nedostupné ci drahé. Na sušení tabáku proto pestitelé
pouzívají drevo, které získávají predevším kácením lesnatých
území a prirozených lesu.
Ohrozené ekosystémy
V roce 1800 se 70% svetové produkce tabáku koncentrovalo v Severní
Americe. Zacátkem Americké revoluce a po pádu koloniální vlády se
pestování tabáku rozšírilo skoro do celého sveta. Produkce tabáku se
presunula do rozvojových zemí, které se nacházejí v tropických a
subtropických oblastech. V techto oblastech jsou pritom mnohem
citlivejší ekosystémy nez v našich oblastech mírného pásma.
V soucasnosti pochází tabák prevázne z území rozvojového sveta, kde
jsou dny bez mrazu, kde je dostatecne dlouhá suchá sezóna, která
umozňuje sber a sušení úrody, a kde jsou optimální predpoklady
nízkých nákladu na produkci.
Prírodní území, kde se obvykle pestuje tabák, obecne spadá více do
vrchu a na suché území jako do nízin a vlhkých ekosystému.
Suché území patrí v celosvetovém merítku mezi nejkrehcí ekosystémy.
Jsou ohrozovány periodickými suchy a procesem rozširování pouští.
Pokrývají 30% celosvetového povrchu a obývá jejich velký pocet lidí,
kterí patrí mezi nejchudší na svete.
Odhaduje se, ze az 70% suchých území je zasazeno desertifikací kvuli
snízení úrodnosti pudy. To zpusobuje klima a aktivity lidí, z nich
zejména rozsáhlé odlesňování, hlavne premenou na zemedelské
vyuzívání, a nadmerné vykoristování lesu a lesních porostu
sbíráním palivového dreva. Suché území, stejne jako území výše
polozené, jsou extrémne náchylné na odlesňování a hrozí jim, ze se
zaradí mezi nejvíce ohrozené hlavní tropické ekosystémy.
Tabák zpusobuje odlesňování - Afrika
V soucasnosti vzniká priblizne 90% africké kontinentální produkce
tabáku v produkujících zemích miombo zóny, ekosystém jihovýchodních
výšin se suchými lesy. Lesy miombo v jizní Africe stále pokrývají
3,4 mil. km2 a jedná se o nejvetší a nejjednotnejší území suchých
lesu Zeme, nicméne hrozba jejich znicení kazdým dnem roste.
Odlesnení zaprícinené tabákem muze být v Jizní Africe vycíslené na
140 000 hektaru rocne, coz je 12% regionálního celkového odlesňování.
V sezóne 1989/90 bylo v Tanzánii odlesneno 13 000 ha (pouze na sušení,
nikoliv stavební drevo) a 10 000 ha v Malawi 1995/1996 z velkofarem
(nikoli malopestitelé).
Predimenzované kredity Svetové banky z Washingtonu vedly Malawi v
60-tých letech k tomu, aby ve velkém stylu investovalo do tabákových
monokultur. Ješte pred 30 lety stály ve východoafrické zemi obrovské
lesy savany. Ted se tam rozpíná pustá step.
Z výsledku výzkumu novináre Ogen Kevin Aliroa v Ugande vyplývá, ze
pestování tabáku neprináší blahobyt, ale ze tuto zemi naopak
ochuzuje. Autor dokazuje, ze tabákový prumysl je zodpovedný za obrovské
holosece.
Presto príjmy 10 000 tabákových farmáru v západní oblasti Nilu
klesají uz léta. Paradoxne je jejich výdelek vzdy nizší i tím, ze
mezitím uz na sušení tabáku musí drevo kupovat, protoze lesy v jejich
okolí jsou témer vypáleny.
Vetšina kuráku ani netuší, ze ruku v ruce s tabákovým prumyslem nicí
prírodu subtropu. Svetová zdravotnická organizace vypocítala, ze kazdý
rok tam padne za obet asi 1,2 milionu hektaru lesu kvuli pestování
tabáku.
http://www.youtube.com/watch?v=PplLyML8HFo
Tabák nicí tropickou pudu
Málokterá jiná zemedelská kultura zpusobuje tolik škody jako tabák.
Rostlina tabáku má velmi vysokou spotrebu zivin a tropickou pudu
mimorádne rychle ochuzuje. Zatímco tradicní zemedelská plodina kassava
(sladký brambor) odcerpá z hektaru pudy 2,2 kg dusíku, kukurice 9,8 kg
dusíku, tabák odcerpá z hektaru pudy az 24,4 kg dusíku. Tím se
zvyšuje potreba vyuzívání umelých hnojiv a pesticidu, které zamorují
místní prostredí, vcetne spodních vod a ohrozují zdraví chudých
pracovníku na tabákových plantázích. Pestitel tabáku musí proto
neustále nacházet nová místa na výsadbu a zanechává casto vycerpané
a holé vrchy. Skutecne znicující kulturní rostlinou se tabák stává
sušením nad dreveným ohnem.
Kvuli vysokým príjmem a výhodným prodejním podmínkám prechází vzdy
více zemedelcu v Africe na pestování tabáku. Zemedelci odlesňujeme
území, ve kterém muze být tabák pestovaný jen behem dvou period
sklizne.
Pak je puda vycerpána, produkce klesá a zemedelci se musí poohlízet po
nové ploše na pestování. Po odlesnení následuje eroze a zpustošení.
Bývalé tabákové pole jsou na roky neobdelovatelné.
V posledních padesáti letech se podíl tanzanských lesu zmenšil o
polovinu. Je to také následek kácení lesu pro nové plochy na
pestování tabáku a hledání palivového dreva, kterým jsou tabákové
listy sušené. Tvrdé drevo z lesu miombo je pro svuj vysoký vývin koure
proto mimorádne vhodné. 160 kg dreva musí doutnat, aby se vyprodukoval 1
kilogram tabáku vhodného na trh.
Prumerný kurák takto prokourí kazdé tri mesíce jeden tropický strom.
Sušárny
Na sušení tabáku, at uz spalováním dreva, nebo i jinými formami, jsou
nutné sušárny. Zpráva Tobacco International z roku 1988 ríká, ze v
jizní Brazílii je 93 361 sušárenských stodol. Sušení probíhá tak,
ze horký vzduch pricházející z pece obvykle zvenku stodoly, prochází
tabákové listy pomocí zelezných trubic uvnitr stodoly. Zelené listy
musí být udrzovány pod vysokými teplotami cirkulujícího tepla behem
asi jednoho týdne. Brazílie a vetšina afrických a tabák
produkujících zemí tretího sveta suší svou úrodu spalováním dreva.
Je dulezité vedet, ze i na vzduchem nebo sluncem sušený tabák je treba
drevo, a to drevené trámy na konstrukci sušárenských stodol,
trídících lodek a skladu.
Globální pohled
Drevo potrebné na pestování tabáku, z pulky hlavne za úcelem sušení,
není pravdepodobne získávané z vlastních legitimních zdroju, ale
vzato z verejné pudy a prirozených lesu. Území se všemi typy lesu ve
vetšine afrických a asijských zemí je nyní pod úrovní udrzitelného
základu dnešní a budoucí poptávky po palivovém dreve. To znamená, ze
muzeme ocekávat zrychlené odlesňování s potenciálními váznými
ekologickými následky.
Velmi priblizné údaje pro polovinu osmdesátých let tvrdí, ze Virginia
(druh tabáku sušený spalováním dreva) spotrebuje mezi 82,5 a 175
milionu m3 kulatiny kazdý rok na sušení, coz znamená 1,2 az 2,5 milionu
hektaru otevrených lesu odstranených rocne. Pro srovnání, jeden
krychlový metr palivového dreva je nezbytný pro topení a pecení na
jednu osobu za rok, uvarení 400 l piva, vyuzení 1 tunu ryb, usušení 50
kg tabáku, nebo vypálení 3000 cihel, 1/3 potrebnou k vystavení
standardního venkovského domu.
Cigarety obalené do papíru a sbalené v krabickách jsou nenasytným
odberatelem papíru. Odhad papíru bezne pouzívaného pouze na cigaretové
obaly je priblizne 7 009 562 tun rocne (obsah papíru priblizne 5% váhy
typické cigarety, 5 391 971 000 000 cigaret vázících prumerne 1,3 g na
kazdou vyrobenou v roce 1992). Nicméne podle zprávy poverené tabákovým
prumyslem, pouze 16% lesních zdroju pouzívaných tabákovým prumyslem se
stává papírem. Sušení je zdaleka hlavním viníkem prumyslového
vykoristování lesa s 69% dreva spotrebovaného tabákovým prumyslem,
které šlo jako palivové drevo na sušení a 15% na trámy a tyce
pouzívané na konstrukci sušáren.
Kourení neohrozuje nejvíce zdraví tzv. Prvního sveta. Kourení ohrozuje
predevším - po globálním presunu pestování a konzumu - více zdraví
Tretího sveta. Pokracující zabírání pudy pro pestování tabáku v
náchylných ekologických zónách a kácení mnoha stromu na sušení
tabákového listu spolecne zpusobují promenu zivotního prostredí s
globálními dusledky. Ze je tabák škodlivý i pro zelené plíce Zeme,
není napsáno na zádné cigaretové krabicce.
Celosvetove je známo rozsáhlé kácení a nicení posledních
prirozených lesu a pralesu. Nemelo by to zustat jen omílanou frází,
kterou slyšíme kazdý týden ve zprávách nebo cteme v novinách. Lesy
jsou domovem nespocetného mnozství zvírat, rostlin, ale i lidí;
poskytují domov, potravu, materiál, léky, duchovní pohodu a v
neposlední rade také stabilitu ekosystému dané zeme. Bez lesa bychom
byli my a mnoho jiných zivých bytostí ztraceni. Jako následek
pestování tabáku jsou odlesňována rozsáhlá území. Nepodporujme
dále kourením nicení toho, co je nepopsatelne cenné. Nepodporujme
nicení lesu.
Jedinou alternativou jsou sociálne i ekologicky príznivejší druhy
tabáku jako napr. Pueblo ci Manitou, které jsou pestované v rezervacích
puvodních obyvatel Severní Ameriky. Negativní následky vyjmenovávané
níze se však týkají i techto.
Kourení ublizuje Vám a Vašim blízkým
Tabákový kour obsahuje na 4700 chemikálií, z toho nejméne 43
karcinogenu (látek zpusobujících rakovinu). Zvláštními chutovkami
kuráckého labuznictví jsou kovy jako arsen, olovo, kadmium, polonium
210, nikl, formaldehydy, nitrosaminy, acetaldehyd a samozrejme
supertoxický oxid uhelnatý. Kourení zpusobuje rakovinu, presneji receno
7 druhu rakoviny, 9 druhu srdecních onemocnení, 5 druhu respiracních
onemocnení a 4 druhy pediatrických nemocí. V Ceské republice zemre
rocne na následky kourení 18 000 lidí (navíc dve tretiny lidí, kterí
zemreli na nemoci z kourení cigaret, jsou mladší 65 let), ve svete je to
4 500 000 lidí rocne. Predpoklad na rok 2030 je az 10 000 000 lidí rocne.
Pasivní kourení (neprímé vdechování cigaretového koure nekuráky,
predevším v uzavrených místnostech) zpusobuje zvýšení rizika vzniku
srdecních a plicních onemocnení, vcetne rakoviny plic, i u jinak
zdravých nekuráku. Dokonce ješte nenarozené deti se stávají obetmi
tohoto zbytecného zlozvyku svých matek. V prvních mesících kojení
mají menší prumernou váhu, jsou náchylnejší na komplikace pri porodu
a jsou vystaveny zvýšenému riziku Syndromu náhlé smrti kojencu. V
Dánsku zemre rocne vinou kourení matek nejméne 150 novorozencu, coz
predstavuje 25% všech úmrtí. V Ceské republice bude situace obdobná.
Celkové následky kourení, at uz aktivního nebo pasivního, na zdraví
lidí jsou zdrcující. Svedcí o tom údaj nadace Media Education
Foundation, která tvrdí, ze cigarety zabíjejí více lidí nez alkohol,
kokain, heroin, pozáry, vrazdy, sebevrazdy a AIDS dohromady.
Kourení ublizuje zvíratum
Kazdorocne umírají tisíce psu, opic, prasat, morcat, krecku, kohoutu a
dalších zvírat pri nesmyslných experimentech, které mají dokázat to,
co uz potvrdili stovky vedeckých experimentu, statistických výzkumu a
uznaly nejprestiznejší zdravotnické a výzkumné pracovište, tedy fakt,
ze aktivne i pasivní kourení zpusobují zdravotní rizika.
Firma RJReynolds napríklad uskutecnila experiment, behem kterého bylo
1000 hlodavcu drzených v samostatných trubicích velkých jako jejich
telo, s vývodem, do kterého byl 6 hodin denne po dobu trí mesícu
vpoušten cigaretový kour. Nakonec byla zvírata porazena a vykuchány.
Mezi koncerny, které podporují testy na zvíratech patrí napríklad:
Phillip Morris (Marlboro, LM, Sparta, Start, Bond atd.)., RJ Reynolds
(Camel, Winston, Monte Carlo atd..) Ligget and Myers, Japan Tobbacco a
další.
Mezi zneuzívání zvírat zpusobené epidemií závislosti na tabáku lze
bezpochyby zaradit rovnez rozsáhlé biomedicínské výzkumy, behem
kterých jsou zvírata vystavena karcinogennímu kouri za úcelem vzniku
rakoviny, na kterou pak lékari hledají lék. Daleko více penez a
grantové podpory získávají tyto experimenty snazící se rešit
následky nikotinové závislosti, nez prevencní programy, do kterých se
investuje pouhý zlomek.
http://www.youtube.com/watch?v=qXMS1p7DVIY
Kourení a tabákové spolecnosti
Tabákové nadnárodní spolecnosti aktivne pouzívají reklamu k
získání nových zákazníku (nebot stávající prestávají kourit ci
umírají), ackoli tvrdí, ze jejich reklama slouzí pouze k informování
kuráku nebo dosazení zmeny jejich oblíbené znacky. Také je treba si
uvedomit, ze ruzné znacky cigaret ve skutecnosti vlastní jen pár
velkých spolecností. Pravda o cigaretové reklame je taková, ze její
cílovou skupinou jsou predevším nezletilí nekuráci, kterí se mohou
stát jejich potenciálními zákazníky. Reklamní prumysl musí denne
získávat nové kuráky, aby doplnil pocet tech, kterí na následky
kourení jiz zemreli. Tabákový prumysl totiz jak známo zabíjí svou
klientelu: jeho produkty, pokud se správne pouzívají, mají smrtelné
úcinky. Kanadské ministerstvo zdravotnictví uvádí statistiky, podle
nichz polovina z 15letých kuráku a kuracek zemre na následky kourení.
V interním dokumentu firmy Phillip Morris se muzete docíst: "Dnešní
teenager je zítrejším potencionálním stálým zákazníkum a drtivá
vetšina kuráku zacíná kourit v období dospívání. Kurácké návyky
mládeze jsou pro firmu Phillip Morris obzvlášte dulezité." Tabákové
firmy proto rádi sponzorují rockové koncerty, letní festivaly,
rozdávají vzorky cigaret v klubech a diskotékách, pouzívají svá loga
na oblecení pro mladé. Uvedomte si proto, ze kupováním tabákových
výrobku podporujete neetické chování tabákových spolecností.
Zapálíte si?
Kácení lesu kvuli zakládání tabákových plantází, zbytecné
zabíjení a trápení zvírat pro nesmyslné pokusy, reklama, která se
nás snazí presvedcit, ze kourení nás privede do pohádkové zeme
zázraku, miliony mrtvých a nemocných lidí, a to vše jen pro sladký
doušek puvabné malé cigarety. Snad nestojí za to zamyslet se a konecne
se svou závislostí skoncovat?
Co muzete udelat Vy?
1. - Predevším nikdy nezacínejte kourit
2. - Pokud kouríte, najdete zpusob, jak se své závislosti zbavit
(existují metody, pri kterých nemusíte trpet, viz tento web)
3. - Projevujte svuj odmítavý postoj ke kourení mezi známými, ve
škole, v práci, v rodine.
4. - Širte ve svém okolí informace o všech negativních dopadech
kourení a cinnosti tabákových korporací
5. - Bojkotuje všechny výrobky tabákových firem, snazte se nepodporovat
ani akce, které tyto firmy sponzorují. Vysvetlujte proc odmítáte
podporovat tabákový prumysl
6. - Pokud máte zájem dozvedet se více a pomoci pri záchrane lesu,
ozvete se nám a podporte cinnost Lesoochranárskeho seskupení VLK
(www.wolf.sk)
Zdroje:
Regenwald Report, Afrika Walder Rauchen, Rettet den Regenwald, 1. Quarto
2003
Helmut J. Geist, Global assessment of deforestation related to tobacco
farming
Helmut J. Geist, How tobacco farming contributes to tropical deforestation,
Utrecht, 29. 10. 1997
Helmut J. Geist, Tropenwaldzerstoerung durch Tabák, Geographishe Rundshau,
Braunschweig, 1998
Hutter, H.P, Moshammer, H., Neuberger, M. (2005). "Smoking cessation at the
workplace: 1 year success of short seminars" Internal Archives of
Occupational Environmental Health 79: 42-48.
Simon Chapman - Tobacco Control 1994; 3:191-3; 04. 12. 1997; Selected
Documents: Tobacco and Deforestation in the Developing World
David Moyer, The Tobacco Reference Guide, Chapter 27 International, UICC
GLOBALink
Michal Petruška, Stop fajceniu – športom, vodou, informáciami, 22. 05.
2001, Bratislava
Denník SME, Tabak tvorí iba pätinu obsahu cigarety, (uj), 27. 02. 2002
Leták ”Fajcenie – slabost, ktorá ublizuje”, obcianske zdruzenie Zi
a nechaj zit
Leták “Zapálíte si?”, Nezávislé Sociálne Ekologické HNUTÍ
NESEHNUTÍ
*
Autor: Miroslav Tomáš
Preklad a doplnení: Tereza Vandrovcová (VEGAN AKTIVISTKA)*
http://www.exkuraci.cz
↧