Na rostliny s kofeinem se hmyz nehrne, je pro ne neco jako pesticid. Není
to dávno, co tiskem probehla zpráva izraelských vedcu, ze vcelám kofein
nevadí a ze kvety s kofeinem naopak vyhledávají. Ve stejném duchu nyní
popsali své poznatky v casopisu Science britští vedci. Tem se zrejme
podarilo prijít na to proc.
Vedoucí studie Geraldine Wright z Newcastle University (Velká Británie)
tvrdí, ze kofein je ku prospechu jak vcele, tak rostline. Pri praconím
tempu vcel je nárocné zapamatovat si tvar, velikost, barvu a další
znaky navštívených kytek. Kofein jim pri jejich honení se z kvetu na
kvet pomáhá si vzpomenout, kde jaké kvety jsou. Puvodne kofein ale
takovou funkci asi nemel a byl urcen jen k obrane. Do kvetu ho zpocátku
asi rostliny nepouštely, protoze by si tím zpackaly reprodukci. Pak ale
asi nejaká rostlinka své geny neudrzela na uzde a do nektaru se ho prece
jen neco málo dostalo.
*/Geraldine Wright: “Vcelám krmeným kofeinem se zlepšila pamet.“
(Kredit: /*Newcastle University )
Pro vcelu to moc slavne nedopadlo. Kofein totiz není návykový jen pro
lidi. Pro rostlinu to ale byl tah prímo geniální. Stacilo doladit jeho
obsah v nektaru aby vcelám nepripadal moc horký a pak uz se jen tešily z
pravidelných návštev závisláku. Presne podle strategie drogových
dealeru. Místo idylického vztahu kvetinky s vcelkou Májou tu máme
spíš brutální snahu vytvorit si co nejvetší armádu závislic. Zdá
se, ze vše jede v sobecké rezii ku prospechu vlastních hrátek lásky a
opylení.
A jak to funguje? Mozná dost podobne jako u nás. Kofein je látka na
kterou vzniká tezká závislost a kdyz ji navyklý clovek nedostane,
dostaví se abstáky, které si nezadají s temi co mají morfinisté.
Kofein má ale i další fyziologické úcinky. Nekteré nejsou tak
špatné a znali to jiz Indiáni, dávno pred Kolumbem. Nová doba dala pak
na cas prednost levnejším syntetickým stimulans. Ostatne i druhou
svetovou válku lze s nadsázkou prirovnat souboji stimulacních látek -
benzedrinu (uzívaného spojenci) a pervitinu (státy OSY). Benzedrin,
jinak cistý amfetamin, vyhrál. I dnes je stále v kurzu a nejen jako
doping ve sportu a soucást "krizových balícku" vybraných vojenských
jednotek. Vetšina z nás ale, kdyz potrebujeme zustat dlouho „fit“ a
nebo neusnout za volantem, sahá po kofeinu. Je to purinový derivát,
který je obsazen napríklad v káve (/Coffea arabica/), v caji (/Camellia
thea/), v kakau (/Theobroma cocao/), v kole (/Cola acuminata/). Stimuluje
unám integracní cinnost mozkové kury, zvlášte vyšší nervovou
cinnost. Brání ospalosti tím, ze blokuje receptory pro adenosin.
Adenosin je prenašec plnící funkce pri homeostatických spánkových
cyklech. Podobne jako pri uzívání jiných stimulacních látek i u
kofeinu je také „neco za neco“. Dolozily to ostatne i výsledky techto
testu - tem osobám , kterým kofein v pokusu dopomohl zustat déle vzhuru,
se následne cítily ospalejší nez ti, kterí kofein nemeli. Konzumace
kávy není nejlepší cesta jak nahrazovat spánek, ale kdyz uz se k tomu
uchýlíte, optimální bdelost a pozornost docílíte postupnou konzumací
kávy po malých dávkách. To by meli vzít na vedomí nejen ridici
kamionu ale i my, svátecní ridici, kterí plánujeme napríklad
prázdninovou jízdu k mori autem. Proste všichni, kdoz jsou nuceni
pracovat a zustat výkonní po dobu presahující 16 hodin.
[LINK: http://www.osel.cz/popisek.php?popisek=21623Aimg=1362739782.jpg]
Zvetšit obrázek
/*Prídavek kofeinu v mnozství, v jakém se prirozene vyskytuje v nektaru
kávovníku a citrusu, privedl vcely do stavu v nemz si vuni
„vylepšeného kvetu“ vybavovali trikrát „ochotneji“. (Kredit:
Louise Docker, [LINK: http://en.wikipedia.org/wiki/File:Pollinationn.jpg]
Wikipedia) */
Americtí vedci z University of South Florida nedávno potešili pijáky
kávy dalším duvodem, aby se nesnazili své závislosti zbavit. Kdyz
starým myším trpícím Alzheimerovou chorobou podávali kofein v dávce
odpovídající u cloveka nekolika šálkum kávy za den, jejich zhoršená
pamet se zlepšila. Potvrdili tím zjištení jejich kolegu ze Severní
Dakoty. Tem na králících také vyšlo, ze kazdodenní kávicka by nám
mela dát vetší šanci, ze se k nám nenastehuje ten protivný Nemec, co
má v popisu práce schovávat nám veci.
Bez ranní kávicky si rada z nás nedovede zacínající den uz ani
predstavit. My „závisláci“ doufáme, ze nás kotel zivotabudice
postaví na nohy a ze budeme zase jako rybicky. Pokud ale budeme chtít
ze svého zlozvyku vytezit co nejvíce, meli bychom se chovat spíše jako
vcelky – po malých dávkách, delší dobu.
Kofein ale není jen zálezitost „nápojovníku“ - kávovníku,
cajovníku, kakaovníku,... Tvorí ho i lušteniny, yerba, guarana, yaupon,
grapefruit, citroník, pomerancovník,... Slouzí jim ve vysoké
koncentraci v pletivech jako pesticid. V kvetech uz ho tolik nemají a v
nektaru se jeho obsah priblizuje koncentraci, kterou míváme v šálku
instantní kávy. Jak pokusy ukázaly, je to presne tolik, aby to vcelám
nezošklivilo chut, ale zase dost na to, aby to ovlivnilo jejich zvyky.
Tezko ríci, zda vcely také znají neco jako absták, ale testy prokázaly
ze kofein vcelám vylepšuje dlouhodobou pamet. Po 24 hodinách si vuni,
k níz ji kofein pridruzili, pamatovalo trikrát více vcel. Dvakrát více
si jich na to vzpomnelo dokonce i po trech dnech. Inu, kdyz ptácka
lapají...
*Prameny:*
Caffeine in floral nectar enhances a pollinator"s memory of reward. G.A.
Wright, D.D. Baker, M.J.Palmer, J.A. Mustard, E. F. Power, A. M Borland,
P.C. Stevenson. Science, 2013.Journal reference: Science
*zdroj:*
[LINK: http://www.osel.cz]
http://www.osel.cz/index.php?clanek=6765
↧