Quantcast
Channel: Dolezite.sk - dôležité informácie, denné správy, aktuálne spravodajstvo
Viewing all articles
Browse latest Browse all 930

Rizika očkování a aplikace vakcín: často zbývá jen upřímná nejistota…

$
0
0
Obhájci bezpecnosti vakcín se tvárí, jako ze neexistuje nic jiného nez to, co uz bylo vedecky prokázáno. Co nevíme – to není. Odpurci ríkají: Co nevíme – to je mozné. *Seriál [LINK: http://www.vitalia.cz/serialy/kauza-ockovani-humanni-medicina-nebo-byznys/] Kauza ockování - humánní medicína, nebo byznys?* · [LINK: http://www.vitalia.cz/clanky/kauza-ockovani-humanni-medicina-nebo-byznys/] Kauza ockování - humánní medicína, nebo byznys? · [LINK: http://www.vitalia.cz/clanky/kdy-je-ockovani-pro-jedince-vlastne-prinosne/] Kdy je ockování pro jedince vlastne prínosné? · [LINK: http://www.vitalia.cz/clanky/povinne-versus-dobrovolne-ockovani-klasicky-kockopes/] Povinné versus dobrovolné ockování? Klasický kockopes · *Rizika ockování a aplikace vakcín: casto zbývá jen uprímná nejistota…*   Cílem tohoto dílu (seriálu [LINK: http://www.vitalia.cz/clanky/4-rizika-ockovani-a-aplikace-vakcin/wym-1362649086324] *Kauza ockování – humánní medicína, nebo byznys?*) je ozrejmit, co všechno vlastne znamená pojem „riziko ockování“. Riziko ockování je jakékoliv zdravotní riziko, kterému ockovance vystavujeme provedením vakcinace konkrétní vakcínou. Rizika ockování se rozdelují na A) riziko vakcíny samotné = zdravotní komplikace související s reakcí organismu na podanou látku a B) na jiná zdravotní rizika. Zejména o druhé skupine rizik má široká verejnost povedomí jen velmi nízké, ackoliv se vubec nemusí jednat o rizika zanedbatelná. *[LINK: http://www.vitalia.cz/specialy/ockovani-a-ockovaci-kalendar/] OCKOVACÍ KALEDNÁR – povinná i nepovinná ockování, deti i dospelí, ockování do zahranicí:* [LINK: http://www.vitalia.cz/specialy/ockovani-a-ockovaci-kalendar/] **Riziko vakcíny samotné – nezádoucí úcinky vakcíny** [LINK: http://www.vitalia.cz/n/nezadouci-ucinky/] Nezádoucí úcinky vakcín – to je dnes mediálne velmi zivé a diskutované téma. Proti sobe zde stojí prokázané vedecké skutecnosti a neméne vedecká kritika objektivní nedostatecnosti našich soucasných poznatku. Tento stret dvou vedeckých prístupu lze popsat tímto zpusobem: Obhájci bezpecnosti vakcín se tvárí, jako ze neexistuje a nemuze existovat nic jiného, nez to, co uz bylo vedecky prokázáno. Prístup: Co nevíme – to není. Odpurci ríkají, ze toho mnoho dulezitého o vakcínách nevíme, a to s ohledem na prirozené (i podivné) limity vedeckého zkoumání jejich rizik a nezádoucích úcinku v case. Prístup: Co nevíme – k tomu bychom meli pristupovat jako k moznému, tedy jako k jevu s neznámou pravdepodobností, dokud jej prokazatelne nevyloucíme, nebo jeho pravdepodobnost nezjistíme. Sami si vyberte, který prístup je vám blizší a který vám prijde správnejší v tomto prípade. *K tématu: [LINK: http://www.vitalia.cz/clanky/podcenujeme-nezadouci-ucinky-ockovani/] Podceňujeme nezádoucí úcinky ockování?* To, ze pri uvedení na trh neznáme všechna zdravotní rizika a objektivní komplikace podání [LINK: http://www.vitalia.cz/n/vakcina/] vakcín, to je vedecká skutecnost, se kterou je zkrátka nutné pracovat. Marketingu a reklame se s nimi ale pracuje opravdu jen velice tezko. Delají radeji vše pro to, aby vaše názory formovala laciná, levná, pohodlná a jednoznacná hesla, jako napríklad /„Ockování je výrazem odpovednosti“/ ([LINK: http://www.novinky.cz/zena/zdravi/294672-ockovani-je-vyrazem-odpovednosti.html] http://www.novinky.cz/ze­na/zdravi/294672-ockovani-je-vyrazem-odpovednosti.html). Podobne smýšlející kolegy bychom mozná s transparentem potkali v prvomájovém pruvodu, pokud by se dnes ješte provádely. Mozná by vaše deti nechali plošne naockovat i proti zluté zimnici a povazovali by to za výraz své nebo vaší odpovednosti. (Zlutá zimnice je nemoc zlá!) Já bych si dovolil vytáhnout jiné mávátko: /„Odpovednost – je výrazem ockujících.“ /Nám ostatním bohuzel zustává casto jen uprímná nejistota… Pokud tedy nemáte primárne potrebu mít výraz, prípadne z nekoho neco vyrazit, vezte, ze na našich ockovacích váhách (viz díl [LINK: http://www.vitalia.cz/clanky/kdy-je-ockovani-pro-jedince-vlastne-prinosne/] *Kdy je ockování pro jedince vlastne prínosné?*) máme na misce rizika podání vakcíny vedle jiz vedecky prokázaných nezádoucích úcinku vzdy i jeden velmi významný otazník. Více si jej priblízíme príšte. Ješte doplním, ze zdravotní rizika konkrétní vakcíny je nutné delit na 1) bezprostrední, 2) casná (krátkodobá), 3) strednedobá a 4) dlouhodobá. Jsou to skupiny velmi odlišných zdravotních komplikací rozlišené tím, s jakým casovým odstupem od podání vakcíny mohou u ockovance nastat nebo se zacnou rozvíjet. Nejvíce vedecky prozkoumané a zdokumentované jsou komplikace bezprostrední a komplikace casné. Problém však máme se spolehlivostí vedeckého prokazování komplikací strednedobých a je prakticky nemozné „vcas“ prokázat existenci a výskyt komplikací dlouhodobých. *Ctete dále: *[LINK: http://www.vitalia.cz/clanky/varovne-signaly-ockovani-lekari-o-nich-nemluvi/] *Varovné signály ockování: Lékari o nich nemluví* **Jiná zdravotní rizika ockování** Cím jiným nez [LINK: http://www.vitalia.cz/n/vedlejsi-ucinky-ockovani/] nezádoucími úcinky vakcíny samotné muzeme ohrozit ockovance na jeho zdraví vakcinací? Existuje více velmi ruzných faktoru a okolností, které patrí do této nehomogenní skupiny rizik [LINK: http://www.vitalia.cz/n/ockovani/] ockování. Pro demonstrativní úcely tohoto clánku jsem si vybral pouze tri príklady zástupcu z této skupiny. Na nich si ozrejmíme predevším samotnou existenci techto dalších rizik. -*Odsouvání vzniku nemocí do rizikovejšího veku nedostatecne proverenými vakcínami *- Predstavte si nyní modelovou nemoc NEM. O této nemoci se ví, ze má závazný prubeh u adolescentu a ve stredním veku, zatímco u malých detí probíhá mnohem mírneji a má výrazne méne komplikací. Navíc, prodelání NEM u malých detí zanechává trvalou imunitu, ale v pozdejším veku jiz pouze imunitu docasnou. Proti NEM je uvedena na trh nová vakcína V. Protoze: (1) imunogenicita V (schopnost vakcíny indukovat tvorbu protilátek) je nejvyšší v raném veku ockovance a postupne klesá a protoze (2) s nárustem veku stále více jedincu (%) NEM prodelalo a V tedy uz vubec nepotrebují a také proto, (3) ze prodávat V vydešeným rodicum je efektivnejší, nez se presvedcovat mladé lidi o vlastním ockování, je V uvedena na trh a urcena k ockování velmi malých detí do 1 roku. Vakcína má pritom za sebou ctyrleté klinické studie, které prokázaly, ze 4 roky po ockování v tele ockovancu existují protilátky proti NEM. Je správné nebo nesprávné v takové situaci plošne ockovat kojence vakcínou V proti NEM? „Vtip“ je v tom, ze to nikdo nemuze ríct s jistotou. Co se totiz muze stát: Pokud ockujeme kojence proti NEM, máme do zvýšene rizikového adolescentního veku takových hezkých 11 – 15 let. Z prokázané pouhé ctyrleté periody existence protilátek skutecne nikdo nemuze rozpoznat, zda do 11 – 15 let nedojde v lidském organismu k jejich poklesu a vymizení. Ockovanec muze prestat být v case chránen. Ochrana V – vyprchá. Pokud se tak stane, poté samozrejme kazdému V-ockovanci hrozí NEM jiz práve v tom veku, kdy má závaznejší prubeh a mnohem castejší zdravotní komplikace. Nekdo by tedy mohl cynicky konstatovat: /„To jste jim tedy tím ockováním opravdu pomohli!“ / *Problém tedy není pouze v tom, proti cemu je medicínsky vhodné nebo nevhodné ockovat, ale je také v nedostatecne proverených vakcínách, které jsou k takovému úcelu dnes na trhu k dispozici.* Kdyz vám sdelím, ze existuje malír, který vám muze náterem zachránit vlhký a plesnivý byt, budete urcite rádi. Jak se ale budete tvárit, kdyz zjistíte, ze si nese v ruce pouze 1 kg vápna a 4 štetecky od temper? Jeho nástroje – nikoliv jeho cíl a úmysl – budou zcela oprávnene prícinou vašich obav a pochybností. Pokud se domníváte, ze dnes prece nikdo rozumný nebude ockovat kojence vakcínami v case nedostatecne proverenými, kdyz by tím mohl zcela reálne pouze odsunout vznik infekcních onemocnení do veku, kdy tyto mají zcela objektivne horší prubeh a mnohem více komplikací, tak to si vecí kolem sebe príliš nevšímáte. Zavzpomínejme se mnou ve starších cláncích treba na povinné ockování proti príušnicím: http://usti.idnes.cz/v-usteckem-kraji-vypukla-epidemie-priusnic-zasahla-i-ockovane-p6t-/usti-zpravy.aspx?c=A110429_180153_usti-zpravy_oks [LINK: http://regiony.impuls.cz/pardubicky-kraj/na-pardubicku-v-techto-dnech-vrcholi-epidemie-priusnic-20120417-td71-5u9x.html] http://regiony.impuls.cz/pardubicky-kraj/na-pardubicku-v-techto-dnech-vrcholi-epidemie-priusnic-20120417-td71–5u9×.html [LINK: http://zpravy.idnes.cz/pribylo-spalnicek-zardenek-a-priusnic-dxw-/domaci.aspx?c=A120806_143520_domaci_abr] http://zpravy.idnes.cz/pribylo-spalnicek-zardenek-a-priusnic-dxw-/domaci.aspx?c=A120806_143520_do­maci_abr **Riziko primárního selhání vakcíny ** Mezi rizika ockování avšak nikoliv mezi zdravotní komplikace vakcíny patrí také primární selhání vakcíny. Jedná se o neúcinnost jejího podání. Protilátky se u ockovance bud nezacnou vytváret vubec, nebo se vytvárejí nedostatecne, nebo se sice zacnou vytváret v poctu dostatecném, ale strukturálne nejsou funkcní. K tomuto problému se ješte nekdy vrátíme. Jiz nyní je ale vhodné, aby si kazdý dobre uvedomil, ze v kazdém lidském tele se po podání stejné vakcíny vytvorí strukturálne jiné protilátky – jiné bílkoviny. Je to natolik individualizovaný proces v tele ockovancu, ze je témer vylouceno, aby existovali dva ockovanci s protilátkami naprosto identické biochemické struktury. A protoze kazdému vznikají protilátky „jiné“, budou u kazdého ockovance také více ci méne odlišne fungovat. Tuto skutecnost z principu nemohou spolehlive zjistit a prokázat laboratorní testy zamerené na zjištení pouhé prítomnosti protilátek v krevním séru ockovance. (Tzv. testy imunogenicity vakcín.) Mnohem významnejším a komercne obávaným pojmem celého ockovacího „velkostroje“ je tzv. *protektivní úcinnost vakcíny.* Nekdy príšte si k nemu rekneme více. Primární selhání vakcíny je nepochybne rizikem [LINK: http://www.vitalia.cz/n/ockovani/] ockování. Pokud k nemu dojde, byl konkrétní ockovanec zbytecne vystaven absolutnímu riziku podání vakcíny a navíc si dál „zije“ svuj zivot v mylné domnence, ze je proti nemoci nejak chránen. Skutecne hezkým príkladem byla v tomto ohledu vakcína Prevenar 7, jejíz SmPC (/SmPC: Z anglického Summary od Product Characteristic = souhrn informací o lécivém prípravku/) si v jiném díle detailne rozebereme. Lze z nej pochopit mnohé, a to nejen o této vakcíne. Rizika primárního selhání vakcín jsou dnes zámerne skrývána za dumyslné argumentacní konstrukce a klícové údaje jsou od sebe navzájem oddelené, abyste nezjistili jejich souvislosti a vzájemnou potenciaci. Ostatne – lákalo by vás zakoupení vakcíny, která na 42 % vaše díte proti vzniku nemoci vubec neochrání? **Riziko odlozené cástecné reakce organismu ** Na záver jsem si ponechal jeden zajímavý príklad z mozných jiných rizik ockování. Medicína dobre zná pojem tzv. *cytokinové boure*. Je to stav, kdy silná reakce organismu proti infekci je hlavní prícinou jeho vlastního tkáňového poškození. Tento pojem vešel ve známost zejména v souvislosti s ptací a prasecí chripkou. Vysvetluje mj., proc práve mladí, zdraví a silní lidé mohou být chripkou ohrozeni více. Jejich silná tela totiz hrozí neadekvátní obrannou reakcí ruzných pusobku imunitního systému – cytokinovou bourí. Cytokinové boure mohou být spušteny také samotným podáním vakcín. Patrí mezi jejich urcite vzácné, avšak obávané a nebezpecné nezádoucí úcinky zahrnované dnes do širší skupiny alergických, prípadne az anafylaktických reakcí. Je velmi nesprávné se domnívat, ze ockování bud dobre zafunguje, nebo vakcína primárne selze. Veci fyziologie cloveka nejsou pouze bílé nebo cerné. Tvorba protilátek po podání vakcíny vykazuje na velkém souboru ockovancu zcela logicky kontinuální krivku zmeny. Tato krivka má mj. zónu svého poklesu – „šedou zónu“ úcinnosti vakcín. Je to oblast, kterou nelze hodnotit ani jako dostatecný úcinek, ale ani jako úcinek zádný. Je to neco „nedostatecného“, co se v tele ockovance po aplikaci vakcíny imunologicky odehraje. A práve v techto prípadech se mohou dít i nepredvídatelné veci. Je dosud hypotézou, ze ockovaní jedinci, u nichz vakcína sice „zafungovala“, avšak nedostatecne, a kterí proto pri styku patogenem onemocní, mohou mít následne bourlivejší obrannou reakci jiz v prubehu nemoci nez jedinci neockování. Taková reakce pritom nemusí být nutne výhodou. Je spornou otázkou, zda to jsou vzdy cytokinové boure, nebo spíše jen takové cytokinové vetry, nebo i neco úplne jiného, ale rozhodne nelze existenci „šedé zóny“ úcinku vakcín bagatelizovat. Není to totiz ockování, po kterém, i kdyz není úcinné, /„…se prece nikomu nestane vubec nic“/. Zkuste si vzpomenout, jestli jste se v predchozích letech nesetkali náhodou s práteli ci kolegy, kterí vám popisovali, jak práve po ockování proti chripce dostali chripku „jako trám“ nebo dokonce chripku „jako prase“? Tedy az takový prubeh [LINK: http://www.vitalia.cz/katalog/nemoci/chripka/] chripky, jaký coby neockovaní nikdy nemívali. Já znám jen ve svém blízkém okolí hned nekolik takových osob a na vetšinu ostatních si spíše jen nepamatuji. Tyto praktické poznatky ockovancu, kterých je plný internet, kdyz jej trochu probrouzdáte, dosud nikdo príliš nevysvetlil. Prodeji vakcín by to asi moc nepomohlo. Pan Duma o tom uz ví mozná své… [LINK: http://svitavsky.denik.cz/zpravy_region/ockovani-proti-chripce-lide-vahaji-a-vakcine-prilis-neveri-20121105.html] http://svitavsky.denik.cz/zpra­vy_region/ockovani-proti-chripce-lide-vahaji-a-vakcine-prilis-neveri-20121105.html **Zkušenosti vs. zkušenosti** Zkušenosti ockovancu-jednotlivcu jsou za takové situace zcela prirozene ruzné a také nutne protikladné. *Je opravdu velmi nesprávné nechat se presvedcit k ockování proto, ze /„…znám nekoho, kdo bez ockování dopadl špatne“,/ i z toho duvodu, /„…ze znám nekoho, komu ockování pomohlo“/.* Zkušenosti jiných totiz ríkají pravý opak a tito lidé /„…znají nekoho, kdo po aplikaci vakcíny dopadl špatne“/, stejne jako nekoho, /„…komu ockování nepomohlo“/. *Obecne o platnosti ruzných tvrzení na Lupa.cz: [LINK: http://www.lupa.cz/clanky/median-petra-koubskeho-kdo-je-hrac-ten-je-vrah/] Medián Petra Koubského: Kdo je hrác, ten je vrah* Rozhodnout se rozumne o ockování dítete je vzdy rozhodováním na základe srovnání pravdepodobností zjištených na velkých souborech osob. Ale to je velmi slozité. Komunikacní agentury výrobcu vakcín to vedí. Podsouvají vám v médiích pohodlná rozhodnutí a stovky spokojených rodicu ockovancu, za kterými se casto skrývají reklamní textari „píáristé“ nebo tzv. „influenceri“ – specialisté, jejichz pracovní náplní je simulovat na internetu spokojené rodice nebo ockovance. Ti se nakonec „po uvázení všech argumentu“ rozhodnou nechat díte ockovat. Jde o jednu z opravdu závazných forem nelegální reklamy a verejné manipulace, do které dnes jisté subjekty vkládají hodne penez. *Prectete si: [LINK: http://www.vitalia.cz/clanky/stoji-za-ockovanim-v-cesku-podplaceni-lekari/] Jedna dve, klíšte jde… Stojí za ockováním v Cesku podplacení lékari?* V príštím díle se blíze podíváme na obecnou problematiku vlastních komplikací vakcín, avšak pohled to bude trošku atypický. * V clánku byly nekteré pojmy uzity v jejich hovorovém, nikoliv výhradne odborném významu, viz napríklad termín „bakterie“.   -[LINK: http://www.vitalia.cz/autori/jan-vavrecka/] Jan Vavrecka- [IMG:Jan Vavrecka] MUDr. Jan Vavrecka Autor je lékarem v Praze; venuje se vedecké cinnosti v oblasti regulace reklamy a ochrany spotrebitele na Katedre podnikového a evropského práva FMV VŠE v Praze; je predsedou spotrebitelské organizace Unicampus, o.s.

Viewing all articles
Browse latest Browse all 930