Budú Cesi dostávat výplatu v eurách? Ešte dlho nie. Na rozdiel od
susedného Slovenska alebo Madarska, v Ceskej republike nemajú o únijnu
menu valný záujem. Ukazuje to prieskum Centra pre výskum verejnej
mienky.
Kdyz ceský prezident Miloš Zeman behem nedávné návštevy Rakouska
prohlásil, ze by se Cesko v príští petiletce mohlo stát clenem
eurozóny, byla to spíš politická proklamace, nebo mozná jen vzpomínka
na slib, který zaznel behem volební kampane. Ceská spolecnost má totiz
absolutne opacný názor.Jak ukazuje pruzkum Centra pro výzkum verejného
mínení (CVVM), Ceši si rohlíky za eura kupovat nechtejí. „V
soucasné dobe asi tríctvrtinová vetšina obcanu (77 %) s prijetím eura
za menu CR nesouhlasí, pricemz témer polovina (48 %) s tím „rozhodne
nesouhlasí“ a více nez ctvrtina (29 %) „spíše nesouhlasí“. Pro
prijetí eura je nyní jen necelá petina (18 %) Cechu, z toho 4 %
„rozhodne“ a 14 % „spíše“. Zbývajících 5 % na otázku nemá
utvoren názor a volí odpoved „nevím“,“ stojí v tiskové zpráve
CVVM.
Nejedná se pritom o nejakou momentální náladu. Jak dokládá casové
srovnání postoju Cechu k euru, odmítavé stanovisko k prijetí evropské
meny se zacalo projevovat s negativním vývojem unijního hospodárství.
Jestlize v dubnu 2008 se zavedením v Cesku eura souhlasilo 45 procent
respondentu, v následujících letech, tak jak se krize prohlubovala, se
podpora vstupu CR do eurozóny propadla na soucasných 18 procent. Není
ani udivující, ze nejvetší nadšení pro prijetí eura panovalo pred
vstupem do Unie v roce 2003. Tehdy si jím prálo platit 58 procent Cechu.
Na to upozorňují rovnez sociologové z CVVM. „Mozným vysvetlením
tohoto posunu je reakce obcanu na ekonomickou krizi a hlavne na stále
pokracující problémy v nekterých zemích eurozóny.“
Na pozadí zpráv z Recka, Španelska, Portugalska nebo Kypru uz euro pro
obyvatele Unie není takovým lákadlem. Nespojují si s ním hospodárskou
sílu Evropy, ale nezamestnanost, dluhy a horící barikády pod Akropolí.
Tezko politici pak vysvetlí svým volicum, ze prijetí eura je pro jejich
dobro.
Prekvapivý v tomto kontextu není ani výsledek dalšího pruzkumu Centra
pro výzkum verejného mínení – o duvere k institucím Evropské unie.
V posledních letech Ceši duverují Unii stále méne. Nyní pouze 45
procent, pritom pred devíti lety se tešila 64procentní podpore. To je
pomerne rychlé vystrízlivení.
Mimochodem, podobnou skepsi v nutnosti prijímání eura projevuje také s
CR sousedící Polsko. Polští politici by rádi vstoupili do eurozóny
bud v roce 2016, nebo o rok pozdeji. Podle aktuálního unijního pruzkumu
verejného mínení Eurobarometr by se zlotého chtelo vzdát pouze 36
procent Poláku.
Malou podporu má spolecná unijní mena také ve dvou pobaltských
státech, které se v nejblizších letech chystají pripojit k eurozóne.
Jak ukazuje pruzkum Eurobarometru, euro si preje pouze 35 procent Lotyšu a
43 procent Litevcu. Nehlede na to, ze by Riga chtela být clenem
monetární unie od 1. ledna príštího roku a Vilnius v roce 2015 nebo
2016.
Verejné mínení však pro politiky, kterí si prejí uz uz vstoupit do
eurozóny, není urcující. Euro se neprijímá všeobecným hlasováním,
ale na základe vyplnení maastrichtských kritérií: udrzení deficitu
verejných financí pod tremi procenty HDP a verejného dluhu pod 60
procenty HDP, dodrzení cenové stability, stability dlouhodobých
úrokových sazeb a stability menového kurzu.
S tím má Ceská republika problém. Krome výše verejného dluhu, která
se pohybuje okolo 45 procent HDP, nesplňuje Praha zádnou podmínku.
Jak nedávno pritom uvedl guvernér Ceské národní banky Miroslav Singer,
aby Cesko mohlo mít euro k 1. lednu 2018, muselo by podat prihlášku do
eurozóny do jara roku 2015. A to je sotva splnitelné za soucasné
ekonomické politiky Necasova vládního kabinetu, jejíz následky rychle
neprelomí ani nová vláda, vzniklá po parlamentních volbách v roce
2014.
Pro Ceskou republiku by melo být klícové prekonat táhlou recesi, která
dusí tuzemskou ekonomiku uz nekolik let. A euro? To pocká.
/Autor: Jirí Just, Zdroj:[LINK:
http://czech.ruvr.ru/2013_05_08/Rohliky-za-eura-Ne-dekujeme-rikaji-Cesi/]
czech.ruvr.ru/
↧