http://www.youtube.com/watch?v=dFnoiDDibOw*
*
(Prof. Jane Plant, PhD, CBE)
*/"Proc verím, ze vzdávání se mléka je klícem k porazení rakoviny
prsu ... "/**/
/*
Nemám jinou moznost, jen umrít nebo se pokusit najít pro sebe lécbu.
Jsem vedkyne - opravdu existuje rozumné vysvetlení pro tuto krutou nemoc,
která zastihne jednu z dvanácti zen v Anglii?
*Protrpela jsem ztrátu prsu, a podstoupila radioterapii.* Procházela jsem
bolestivou chemoterapií a byla pod drobnohledem nekterých z
nejvýznamnejších specialistu naší zeme. Ale hluboko uvnitr jsem s
jistotou cítila, ze celím smrti. Mela jsem milujícího manzela,
prekrásný dum a dve malé deti, o které se bylo treba postarat. Zoufale
jsem chtela zít.
Naštestí, tato touha me privedla k odkrytí faktu, které byly v tech
dobách známé jen hrstce vedcu.
Kdokoliv, kdo prišel do kontaktu s rakovinou prsu ví, ze urcité
rizikové faktory - jako stárnutí, casné materství, pozdní zacátek
menopauzy a výskyt rakoviny prsu v rodine - jsou zcela mimo kontroly. *Ale
existuje mnoho rizikových faktoru, které jsme schopné jednoduše
kontrolovat.*
Pokud tyto "kontrolovatelné" rizikové faktory promeníme na jednoduché
zmeny, které muzeme všichni udelat v našich kazdodenních zivotech,
pomuzeme tím rakovine prsu predcházet nebo ji lécit. *Muj odkaz zní, ze
dokonce i pokrocilé stádium rakoviny se dá prekonat, protoze mne se to
podarilo.*
Takový první záchytný bod k porozumení, co ve mne rakovinu
podporovalo, mi dal muj manzel Peter, také vedec, který se vrátil ze
sluzební cesty v Cíne, zatímco já jsem byla napojena na lécbu
chemoterapií. Prinesl s sebou pohlednice a dopisy, a také pár skvelých
bylinných cípku, které po nem posílali moji prátelé a vedectí
kolegové z Cíny.
Cípky mi byly zaslány k lécbe rakoviny prsu. Navzdory hruzné situaci
jsme se oba dobre od srdce zasmáli a pamatuji si, ze jsem ríkala, ze
pokud toto je zpusob lécby rakoviny prsu v Cíne, tak se trochu divím, ze
Cíňanky se nemoci úspešne vyhýbají.
Tato slova se mi ozývaly v hlave. *Proc zeny v Cíne nemají rakovinu
prsu?* Jednou jsem spolupracovala s cínskými kolegy na studii o
souvislostech mezi chemickým slozením pudy a nemocemi cloveka a nejaké
statistiky si z té doby pamatuji. Tato nemoc v celé zemi prakticky
neexistovala. Jen jedna z 10 000 zen v Cíne na ni umírá, ve srovnání s
tím hrozným císlem jedna z dvanácti v Británii a dokonce chmurnejším
prumerem jedné zeny z 10 ve vetšine západních zemí, je to císlo
témer zanedbatelné. Ne je to jen vec Cíny, ze je více venkovskou
krajinou s menším mnozstvím mestského znecištení.
Ve vysoce urbanizovaných Hong Kong-u, císla narostly na 34 z kazdých 10
000 zen. To však stále, ani zdaleka, nezbavuje západní zeme zahanbení.
*Japonská mesta Hirošima a Nagasaki mají podobné výsledky*. A
nezapomínejte, ze obe mesta byla napadená jadernými zbranemi, takze
krome bezné rakoviny zalozené na znecištení bychom ocekávali prísun i
nejakých prípadu zalozených na radiaci.
Záver, který muzeme z techto statistik vyvodit, vámi svou
presvedcivostí otrese. *Pokud by se zena ze západu prestehovala do
prumyslové a ozárené Hiroshima, snízila by riziko styku s rakovinou o
polovinu*. Je to evidentne absurdní. Mne se však zdá jasné, ze nejaký
zivotní faktor, který nesouvisí se znecištením, urbanizací zda
zivotním prostredím, vázne zvyšuje šance západních zen onemocnet na
rakovinou prsu.
Pak jsem zjistila, ze cokoliv stojí za obrovskými rozdíly mezi císly ve
statistikách orientálních a západních zemí, rozhodne nemá nic
spolecného s genetikou.
*Vedecký výzkum dokazuje ze Cíňané nebo Japonci, kterí se
prestehovali na západ, se za jednu nebo dve generace prizpusobili
hostitelské komunite, ve smyslu ze jejich šance na onemocnení se
zvýšily a stali se tedy totoznými s našimi.*
Stejná vec se stane, pokud orientálci zacnou zít západním zivotem v
Hong-Kongu. Ve skutecnosti *slangový výraz pro rakovinu prsu v Cíne se
dá prelozit jako "nemoc bohatých zen"**.* Je to kvuli tomu, ze v Cíne
jen ti zámoznejší si mohou dovolit jíst takzvané 'Hong Kong food" nebo
hong kong-ské jídlo.
Cíňané nazývají západní jídlo, zahrnujíc vše od zmrzliny a
cokolády, pres špagety a sýr feta, jako Hong Kong food, kvuli
dostupnosti v bývalých britských koloniích a nedostatku v
nekdejší cínském kontinentu. *Takze mi to dává perfektní smysl, ze
cokoliv co zpusobilo mou rakovinu prsu a melo šokující vysoký dopad na
tuto zemi obecne, melo témer jiste neco do cinení s naším zivotním
stylem ,,na vyšší úrovni".*
Je tu však dulezitý bod také pro muze. *V mém výzkumu jsem sledovala
stejne údaje vztahující se k rakovine prostaty které vedly k podobným
záverum.* Podle výpoctu ze Svetové zdravotnické organizace, pocet muzu
kterí celí s rakovinou prostaty ve venkovské Cíne je zanedbatelný, jen
0,5 z kazdých 100 000 muzu. Avšak v Anglii, Skotsku a Walesu jsou tato
císla 70násobne vetší. Rovnez jako rakovina prsu, *i tato nemoc
postihuje vetšinou bohatší lidí strední trídy ci vyšší
socioekonomicky postavené skupiny, tedy tech, kterí si mohou dovolit
jíst vydatné druhy jídel.*
Pamatuji si, ze jsem rekla svému muzi:,, No tak Peter, akorát si prišel
z Cíny. *V cem je cínský zpusob zivota tak odlišný?* Proc i oni
neonemocní na rakovinu prsu? "Rozhodli jsme se vyuzít naši spolecnou
vedeckou minulost a jít na to logicky. Overili jsme vedecké informace,
které nás dovedly k tématu tuky ve strave.
Výzkumy z osmdesátých let objevily, ze pouze 14% kalorií v prumerné
cínské strave byly tuky, ve srovnání s témer 36% v západní strave.
Ale strava, na níz jsem zila roky pred tím nez jsem dostala rakovinu
prsu, mela velmi malý obsah tuku a byla bohatá na vlákninu. Krome toho
jako vedkyne vím, ze tuk prijatý do tela dospelého cloveka, na základe
vyšetrení, které byly delány na velké skupine zen behem 12-jejich let,
neukazuje vzrustající riziko rakoviny prsu.
Potom, jednoho dne, se stalo neco mimorádného. Peter a já jsme spolu
pracovali více nez 10 let, takze si nejsem jistá, kdo z nás první rekl:
,*,Cíňané nejedí mlécné produkty."*
Tezko se vysvetluje ne-vedci, to náhle mentální a emocionální
nadšení, které cítíte, kdyz víte, ze jste pronikli k podstate veci.
Je to jako kdybyste meli v hlave hodne kousku skládacky, které se
najednou behem pár vterin slozí a vytvorí jasný obraz. *Náhle jsem si
vzpomnela jak mnozství Cíňanu bylo fyzicky neschopných tolerovat
mléko, jako Cíňané, se kterými jsem pracovala, vzdy ríkávali, ze
mléko je jen pro miminka a jako jeden z mých blízkých prátel,
cínského puvodu, vzdy zdvorile odmítl sýrový chod na spolecných
vecerích.*
Nevím o zádném Cíňanovi, zijícím tradicním cínským zivotem,
který by nekdy pouzil kravské nebo jiné mlécné výrobky na nakrmení
svých detí. *Tradice povoluje kojení ale nikdy ne pouzívání
mlécných produktu.*
Kulturní Cíňané povazují naši zaujatost mlécnými výrobky za velmi
zvláštní. Vzpomínám si na pobavení velké delegace cínských vedcu,
krátce po skoncení kulturní revoluce v osmdesátých letech.
Na radu od ministerstva zahranicních vecí jsme pozádali dodavatele
jídla o porízení *dezertu, který obsahoval hodne zmrzliny. Po
zjištení co dezert obsahuje, všichni Cíňané, vcetne jejich
prekladatele, slušne ale rozhodne odmítli jíst* a my jsme nebyli schopni
presvedcit jejich v opak. V té dobe jsme byli všichni nadšený z porcí
navíc!
Mléko, jak jsem zjistila, je jedním z nejbeznejších prípadu stravenek
alergií. Více nez 70% svetové populace není schopna vstrebat mlécný
cukr, laktózu, coz vede odborníku na stravu k presvedcení, ze je to
prirozená tezkost u dospelých, ne nejaký druh obrany. Asi se nám však
príroda snazí ríct, ze jíme nesprávný druh jídla.
*Nez jsem mela rakovinu poprvé jsem jedla hodne mlécných produktu jako
napríklad odtucnené mléko, sýry a jogurty s nízkým obsahem tuku.*
Pouzívala jsem to jako hlavní zdroj bílkovin. Také jsem jídla levné
ale bílé mleté ââmaso, které, jak si ted uvedomuji, s
nejvetší pravdepodobností pocházelo z dojných krav.
Za úcelem zvládnutí chemoterapie, na kterou jsem byla nasazena pri
páté recidive jsem jedla BIO jogurty, abych pomohla mému trávicímu
traktu k vyzdravení a zásobila streva "dobrými" bakteriemi.
Nedávno jsem zjistila, ze v roce 1989 jogurt mel na svedomí rakovinu
vajecníku. Doktor Harvardské university Daniel Cramer studoval stovky zen
s rakovinou vajecníku a zaznamenal co bezne jedli. Kéz bych si byla
vedoma jeho výsledku, v dobách kdy jejich objevil.
*Následujíc Petrovy a moje porozumení cínské strave, jsem se okamzite
rozhodla vzdát se nejen jogurtu ale všech mlécných produktu. Sýr,
máslo, mléko a jogurt a cokoliv jiného co obsahovalo mléko smerovalo
dolu dresem do odpadu.*
Je prekvapující jako mnoho produktu, zahrnujíc instantní polévky,
sušenky a kolácky, obsahuje zbytky mléka. Dokonce mnozství státem
chránených znacek margarínu prodávaného jako sojového,
slunecnicového nebo olivového oleje muze obsahovat mlécné zbytky. Proto
jsem se stala zapáleným ctenárum malých písmenek na etiketách.
Do této chvíle jsem vytrvale merila velikost rakovinového nádoru a
výsledky zapisovala do grafu. Navzdory všem povzbuzujícím komentárem a
pozitivním zpetným vazbám lékaru a sestricek mi moje neomylné zápisky
rekli horkou pravdu.
*Moje první chemoterapie nemela zádný efekt - nádor mel stále tu
jistou velikost.**Pak jsem vyradila mlécné produkty*. *Behem nekolika
dní se nádor zacal scvrkávat*. Kolem dvou týdnu po mé druhé
chemoterapii a týden po tom jak jsem se vzdala mlécných výrobku, hrudka
v mém dekoltu zacala svedit. Pozdeji se stávala jemnejší a menší.
Linie grafu, která dosud neukazovala zádnou zmenu, najednou smerovala
dolu jak se tumor stále zmenšoval.
A co je velmi podstatné, všimla jsem si ze namísto exponenciálního
klesání (ladná vlnka), jaké je pro rakovinu typické, zmenšování
nádoru bylo zakresleno prímou linií vedoucí na spodek grafu, oznacujíc
vylécení, ne potlacení (nebo ústup) tumoru.
*Jedno sobotní odpoledne, po priblizne šesti týdnech bez mlécných
výrobku,* jsem cvicila na hodine meditace, po které jsem si zkusila
nahmatat neco co melo zustat z nádoru. *Nemohla jsem to však najít.*
Ano, byla jsem dost zkušená v objevování rakovinových nádoru - všech
pet jsem si našla sama. Sešla jsem schody a *pozádala manzela, at zkusí
nádor nahmatat. Nenašel po nem ani stopu.*
Následující ctvrtek jsem se mela sejít se specialistou na rakovinu v
Charing Cross Hospital v Londýne. Celou me prehlédl, hlavne muj dekolt,
kde jsem mela mít nádor. Nejdríve byl vyveden z míry, no následne mi
ohromene ríká:,, *Nemuzu to najít.* "Vyšlo najevo, ze zádný z mých
doktoru neocekával nekoho mého typu a v mém stadiu rakoviny (která se
zcela zrejme rozšírila po celém lymfatickém systému), ze prezije,
natoz, ze bude prekypovat zdravím.
Muj specialista byl minimálne tak rozradovaný, jak jsem byla já. Kdyz
jsem s ním poprvé projednala své nápady, byl pochopitelne skeptický.
Ale chápu, ze *dnes na svých hodinách pouzívá grafy ukazující
úmrtnost na rakovinu v Cíne a doporucuje bezmlécnou stravu svým
pacientum.*
Nyní verím, ze souvislost mezi mlécnými výrobky a rakovinou prsu je
velmi podobná s korelací mezi kourením a rakovinou plic. Verím, ze
identifikování tohoto spojení a následná dieta zamerená na
zachování zdraví mých prsu a hormonálního systému, me vylécili.
Bylo pro me tezké, stejne jako muze být pro vás, akceptovat, ze látka
tak "prirozená" jako mléko muze mít takový zlovestný dopad na zdraví.
*Ale jsem zijícím dukazem, ze takto to funguje a od zítra odkrývá
tajemství tohoto revolucního objevu.*
/Výňatek z *Your Life in Your Hands* (Tvuj zivot je v tvých rukou),
Professor Jane Plant.
Z originálu prelozila : Martinka/
/http :/ / www.cancersupportinternational.com/janeplant.com//
/
/
↧