V rámci stravování zrejme není více zmatku a dezinformací, nez které
se tocí kolem bílkovin. Kdyz se zeptáte, co je nejlepším zdrojem
bílkovin, vetšina lidí odpoví, ze maso. Málokoho však napadne, ze
zdroj bílkovin muzeme najít i v rostlinné ríši, jako jsou napr.
obiloviny, lušteniny, zelenina a ovoce.
Ale nepredbíhejme a rekneme si, co vlastne bílkoviny jsou. Uz treba jen
proto, ze opakování je matka moudrosti. Bílkoviny, odborne proteiny,
jsou vysokomolekulární prírodní látky slozené z velkého poctu
aminokyselinových zbytku a jsou podstatou všech zivých organismu.
V tkáních vyšších organismu a cloveka je podíl bílkovin ze všech
prítomných organických látek vyšší nez 80%. Zatímco rostlinné
organismy obsahují méne bílkovin a více polysacharidu. Pouze rostliny
jsou schopny vytváret bílkoviny z anorganických sloucenin (dusicnanu).
Zivocichové (vcetne cloveka) prijímají bílkoviny v potrave.
Casto se liší i údaje o doporucené denní dávce (DDD) bílkovin. Ve
skutecnosti se udává nadhodnocené mnozství, které prekracuje prumerné
výzivové potreby prakticky všech lidí vcetne sportovcu. DDD všeobecne
je pouze doporucení a nevyjadruje pozadavky organismu. Jedním ze zdroju
techto informací je napr. Katedra Sportovní medicíny a zdravotní
telesné výchovy Masarykovy Univerzity V Brne.
Vetšina lidí konzumuje bílkoviny bohuzel témer v kazdém jídle, coz
pro organismus predstavuje obrovskou zátez. Bílkovina je
nejkoncentrovanejší ze všech výzivných látek, proto pro své
trávení potrebuje mnohem vetší mnozství energie, nez k trávení
jakékoliv jiné potravy. Pri hojné konzumaci bílkovin je pak k dispozici
méne energie, která je potrebná pro bezné funkce organismu, jako napr.
vylucování jedovatých zplodin. Pak se nemuzeme divit, ze telo dríve
nebo pozdeji onemocní, címz nás vlastne informuje, ze je potreba udelat
zmenu, ze uz takto nemuze dál.
Kdyz budete mít litrovou nádobu, taky se do ní nebudete snazit nalít
dva litry tekutin. Stejné je to i s bílkovinami. Prebytky se musí
slozite odbourávat a odcerpává se tím blahodárná energie. Jíme prece
hlavne proto, abychom meli energii.
A je tady ješte jeden zajímavý a mýty borící poznatek: Bílkovina
nevzniká v tele jedením bílkovin.
Zacnu zdánlive trochu od lesa. Které zvíre se vám vybaví jako
nejstatnejší býlozravec? Vybavuje se mi slon, tazný vul, kuň, velbloud
a rozhodne bych nechtela v pralese potkat rozzurenou gorilu. Co tato
zvírata zerou? Listy, trávu a plody.
Prijatou bílkovinu nelze v její originální podobe zuzitkovat. Napred se
musí strávit, pak rozštepit na soucásti aminokyselin, teprve pak si
telo z techto soucástí aminokyselin vytvorí bílkovinu. Podstatné je,
ze potrebné soucásti aminokyselin muzeme získat z rostlinné ríše,
stejne jako býlozravá zvírata.
Suma sumárum, je témer nemozné se obávat nedostatku bílkovin.
Mimochodem, znáte nekoho, kdo by trpel nedostatkem bílkovin? Já ne…
Tak kdyz se nemusíme obávat nedostatku bílkovin, mozná v nekom zacne
hlodat otázka, kolik teda tech aminokyselin? Ale proc bychom se meli
neustále zaobírat nejakými doporucenými denními dávkami? Delají to
snad zvírata? Myšlení nám holt nekdy vše trochu komplikuje. Pokud
budete konzumovat rozmanitou rostlinnou stravu, netreba se niceho bát –
je jen treba jíst dostatek jak syrové (varením se nekteré aminokyseliny
nicí) tak i varené zeleniny, ovoce, luštenin, obilovin, orechu, semínek
a rostlinných oleju. Existuje 8 aminokyselin, které si telo samo
nevytvorí, ale musí je prijmout z potravy. Zelenina a ovoce obsahují
vetšinu techto aminokyselin. Existují však nekteré druhy zeleniny a
ovoce, které obsahují všech 8 aminokyselin, které naše telo
nevytvárí: brambory, dýne, kapusta, zelí, kukurice, okurky, kveták,
mrkev, banány, rajcata, hrášek. Dále také všechny orechy,
slunecnicová a sezamová semínka, arašídy a fazole.
Tak co, jaký máte ted názor na bílkoviny a potazmo nutnost pojídání
masa?
Magda Jochmanová ® Facebook/Zdravá cesta
↧